I.
Již kolem letí vážky,
s tvým přáním na křídlech.
A letí bez překážky.
Ač zadržuješ dech.
s tvým přáním na křídlech.
A letí bez překážky.
Ač zadržuješ dech.
II.
Jdeš domů a usínáš.
s tvým přáním na víčkách.
Pomalu umíráš.
Tvá duše mizí v tmách.
III.
Tak pomalu,nekonečně.
A nohy tě nenesou.
Ptáš se zda trvá to věčně?
A kde duše lidí jsou?
IV.
Krev stéká po tvém těle.
A dýka vedle tebe.
Tvá krev dál teče směle.
A tebe chladem zebe.
V.
Ta dýka konec rudý má.
Rukojeť zdobenou.
A tvoje přání usíná.
Tvá duše mizí tmou.
VI.
A za oknem letí vážky.
S tvým přáním na křídlech.
A dál letí bez překážky.
Ač ztratila jsi dech.
Jdeš domů a usínáš.
s tvým přáním na víčkách.
Pomalu umíráš.
Tvá duše mizí v tmách.
III.
Tak pomalu,nekonečně.
A nohy tě nenesou.
Ptáš se zda trvá to věčně?
A kde duše lidí jsou?
IV.
Krev stéká po tvém těle.
A dýka vedle tebe.
Tvá krev dál teče směle.
A tebe chladem zebe.
V.
Ta dýka konec rudý má.
Rukojeť zdobenou.
A tvoje přání usíná.
Tvá duše mizí tmou.
VI.
A za oknem letí vážky.
S tvým přáním na křídlech.
A dál letí bez překážky.
Ač ztratila jsi dech.
















Ten konec je hodně dobrý, o to víc mě zaskočil ten úvod. Myslím, že by chtěl doladit. Hlavně mi tam vadí jedna věc - chybné použití zájmena tvůj ve druhém verši druhé sloky (s tvým přáním na víčkách). Předmět se tady vztahuje přímo na podmět, takže správně by tam mělo být zvratné "svůj", ale chápu, že by pak byl problém v metru. Ale existuje spousta řešení, jak se tomu vyhnout, např. "a přání máš na víčkách".
Pak musím přiznat, že krev tekoucí "směle" ve čtvrté sloce je na mě trochu moc - nesedí mi to, ale asi je to jen můj osobní dojem.
Poslední dvě sloky báseň krásně uzavírají, hlavně poslední sloka je dobře vyvážená a umocňuje působení celé básně. Líbí se mi, jak pracuješ s motivy, ať už je to izolace (vážky jsou vždycky za oknem, v pokoji se odehrává úplně jiná scéna), nebo křídla vážek. A taky se mi líbí vyprávěcí tón, který jsi zvolila - druhou osobu. Navozuje to zvláštní intimní atmosféru. Není to přímočaré jako ich-forma, ale ani distancované jako er-forma.
Jen tak dál