Zničená maska z ledu 5 - Mimo boje

26. června 2010 v 12:00 | Berenika |  Zničená maska z ledu
To, že je to první přednastavená kapitola neznamená, že nebudu ráda za komentáře, naopak tím rychlejší bude přidávání až se vrátím.
Vaše Berenika

Zničená maska z ledu 5 - Mimo boje

Když se Remus probudil, neodolal, a šel se podívat na svojí kamarádku.
Ten den měl spolu s ní odjet do Bradavic.
Prázdniny utekli jako voda a Brumbál trval na tom, aby Den přišla do školy spolu s ním.
Zaťukal na dveře jejího pokoje.
Nic.
Když zjistil, že ťukání je marné, pootevřel dveře.
Postel ustlaná a na ní obálka.
,, Deniso?"zašeptal nevěřícně do ticha, i když už tušil, že mu nikdo neodpoví.
Bál se, že odešla.
Že ho nechala samotného.
Zase.


Ale vždyť včera říkala...
Snažil se zaplašit chmurné myšlenky.
Přesvědčoval se, že neodjela a sáhl po obálce.
Jeho ruce se tak třásly, že mu dopis nešel vyndat.
,, Uklidni se" poručil si v duchu.
Posadil se na postel, zhluboka se nadechl a otevřel obálku.
Vyndal z ní úhledně přeložený lístek a začal číst:

Musím si vyřídit pár věcí. Vrátím se brzy, i když spíše mě uvidíš až v Bradavicích.
Tvoje Denisa C.

Usmál se.
Ne, už by ho tu nenechala.
A on si myslel, že by ho opustila...
Jeho…
Uvědomil si, že se na své kamarádce z dětství začíná stávat závislý, ale jen se usmál.
Příjde…
Přehodil si přes rameno záplatovaný plášť a šel se připravovat na cestu.


Ten večer...

Konečně spatřila ten majestátní hrad...
Denisa se s patrným dojetím dívala na vchod do Bradavic před sebou.
Záříjový vítr si pohrával s jejími havraními vlasy.
V ruce držela kufřík s pomůckami pro učení, které celý ten den sháněla.
Bylo to tak dávno, co tu byla naposledy...
Hodně dávno.
Usmála se a vešla do hradu.
Prošla předsíň a se zářivým úsměvem přešla ke dveřím Velké síně.
Obrovité dveře se před ní znenadání samy otevřely dokořán.
Zvědavě přejížděla očima po všech přítomných.
Po všech stolech a při tom mezi, jak studenty, tak učiteli, hledala známé tváře.
Narazila pohledem na Nebelvírské trio a nepatrně kývla.
Remusovi a Severusovi věnovala zářivý úsměv.
Brumbál stál za svým pultem se zlatou sovou.
Podíval se na ni přes své půlměsícové brýle a ona měla pocit jako by jí viděl až do duše.
Jakoby jí četl všechny myšlenky.
Uraženě se od něj odvrátila a s úplným, chladným klidem mu uzavřela svoji mysl.
Jak jí mohl číst myšlenky?
Ale musela uznat, že se mnoha lidem nepodařilo nepozorovaně dostat do její mysli.
Jen doufala, že neviděl tu část jejího života, kterou chtěla skrýt před ostatními a nejlépe na ní sama zapomenout.
Srdce měla až v krku, jak byla dojatá tím vším kolem sebe.
A přesto si zachovala důstojnost, a když si uvědomila, že už dlouho nemluvila, tak sebevědomým, zvučným hlasem prohlásila:
,,Dobrý večer"
Studenti se po ní zvědavě otáčeli a ona s hlavou hrdě vztyčenou šla k učitelskému stolu, kam jí Brumbál pokynul rukou.
Když stála před ním, věděla, že se jí myšlenky znovu číst nepokusí.
Byla silná, silnější než čekal.
Bylo málo lidí, kterým se on nedokázal dostat do hlavy, ale ona byla jednou z nich.
Znovu se jí podíval do očí a teď už měla doopravdy pocit,že jí vidí všechny kosti v těle i bez nitropytu.
,,Výborně, jsem rád že jste dorazila." Prohlásil největší kouzelník té doby a otočil se ke studentům.
,,Pak Vám tedy, prohlásil již obrácen na ně, představuji Vaši novou profesorku slečnu Denisu Carthyovou."
Jejich nová profesorka zalapala po dechu.
,,Pane řediteli, domnívám se, že nevím jestli budu mít na učení na této škole dostatek času, víte, proč jsem tu." Ohradila se.
Zamyšleně se podívala na Remuse, který se po celou dobu vyhýbal očnímu kontaktu.
Okamžitě jí došlo, že někdo nechtěl, aby pracovala v terénu spolu s ostatními členy řádu.
Udělala si v hlavě poznámku, že ho později zavraždí, a otočila se se smířeným úsměvem zpátky na ředitele.
,,Tak dobrá." Souhlasila a sedla si ke stolu vedle Severuse.
Remus se jí teprve teď podíval do očí a viděl v nich zlost.
Chtěla bojovat, ale on nemohl dopustit, aby se jí něco stalo.
Prostě nemohl.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Illian Illian | Web | 26. června 2010 v 14:06 | Reagovat

*Tetelí se blahem*. Moc, moc se mi to líbí... :-)

2 Keta Keta | Web | 26. června 2010 v 17:36 | Reagovat

"Udělala si v hlavě poznámku, že ho později zavraždí" No, tak tohle je přesný :D Kolik takových poznámek jsem si už udělala (a žádnou naštěstí ještě nesplnila :-D)
Mno je to jako vždy úžasné :-D

3 lucrecia lucrecia | Web | 26. června 2010 v 18:53 | Reagovat

to je užasny, chvílemi jsem dokonce zapomínala, že čtu jen amatérskou povídku

4 Lukáš Lukáš | Web | 27. června 2010 v 15:48 | Reagovat

Další senzační část příběhu. Pěkně. ;-) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama