Aristokratická hrdost X - Mezi nebem a zemí

1. července 2010 v 1:00 | Berenika |  Aristokratická hrdost
První přednastavená kapitola k Aristokratické hrdosti... Já v téhle době nejspíš šílím v lázních nervozitou. Škoda, že tam není počítač, takhle budu muset svou závislost na tomhle blogu krotit. Vaše Berenika

Kapitolku věnuji Illian. Už jen za to, že si kdykoli mohu přečíst její krásné příběhy.

Aristokratická hrdost X - Mezi nebem a zemí


Lucius Malfoy na plavovlásku nepřetržitě hleděl.
Nic se nezračilo v očích ani ve tvářích.
,,Elisabeth" oslovil ji.
Přikývla.


Ani v jejím obličeji nebylo poznat, na které straně stojí.
Stáli proti sobě a svět kolem nich se rozplýval.
Byly jen oni dva, ale nebyl to výjev z romantického filmu.
Nebyla to láska, co jiskřilo mezi nimi.
Byla to nenávist.
,,Luciusi." měla chladný hlas, když vyslovovala jeho jméno.
Nastalo ničím nerušené ticho, které přerušilo až odbíjení hodin na Bradavické věži.
Lucius trhl hlavou a podíval se na svou hůlku.
Byl neopatrný.
Ztratil sebeovládání jen na ten kratičký okamžik.
Kratičký okamžik, kdy si snažil uvědomit své city.
Proto svou hůlku upustil.
Není to on, kdo dnes nenávidí.
To ona nenávidí jeho.
Měla ho ráda, ale on toho zneužil.
Zneužil bezelstnosti malé holky, která mu věřila.
Byl pro ni nejlepší přítel už proto, že nikoho jiného neměla.
A potom...
Nic.
Tma.
Byl zase sám, až přišla Narcisa.
Miloval ji.
Víc než svůj život, ale ne víc, než svou čest.
A ona odešla taky.
Jediné dvě ženy, které dokázal mít rád a obě ho opustily.
Sevřel ruce v pěst a konečně vzhlédl.
V jejích očích se mihla bolest.
Nikdo si toho nevšiml jen on.
Bolest....
Nic jiného nemohl čekat.
Muselo to bolet, když pro něj, když se to tenkrát dozvěděl, to bylo jako tisíce ostrých dýk, které  někdo zabodl do jeho srdce.
Měl vůbec srdce, když to dokázal?
Měl a jen proto mohla ta ledová skořápka prasknout vždy, když viděl Narcisu nebo tuhle ženu.
Vytáhla hůlku.
Nikdo se nehnul.
Nepohnul se ani o jediný centimetr.
Nevěděli, co čekat.
Jako ve zpomaleném záběru sledoval ruku, kterou zvedala výš.
A výš.
Mířila na něho.
Smrtijedi ji znali.
Věděli, že je krutá k těm, kteří se jí staví do cesty.
Věděli, co se stalo v minulosti.
A on též.

Minulost...

,,Crucio" zakřičel Voldemort a Abraxas Malfoy klesl na kolena.
V bolestném tichu se svíjel v křečích.
Věděl už, kdo ho zradil.
Zradil ho smrtijed.
Smrtijedka.
Nejvěrnější služebnice jeho pána.
Myšlenky se mu začaly slévat před očima, když konečně zastavila jeho ruku.
Tajemná, tmavě rudou rtěnkou namalovaná ústa, v krutém, chladném úsměvu.
Nikdo z nich ještě neviděl, jak vypadá.
Plášť a smrtijedská maska, kterou snad ani nesundávala, zakrývala celý její obličej.
Mezi smrtijedy to zašumělo.
Dovolila si dotknout se Pána zla.
Voldemort na ni vrhl rozzuřený pohled.
Uklonila se a znovu předvedla ten tajemný úsměv, kterým si dokázala, v krátké chvíli omotat kolem prstu i Pána zla.
,,Můj pane, dovolte mi, abych dokončila, co jste začal. Dovolte mi, potrestat zrádce."
Hlas, který by mu byl jindy zněl jako rajská hudba mu nyní vrážel do srdce ostré dýky.
Cítil se v přítomnosti té dívky dobře.
Připomínala mu jeho minulost.
Znal někoho, kdo měl přesně taková ústa.
A znal ho dobře... Svou ženu znal dobře.
Jeho mysl zaplavily výčitky.
On ji zabil.
Neúmyslně, ale zabil ji.
Miloval a zabil, když chtěl zabít svou dceru.
Netušil...
Jak mohla...
,,Crucio" znovu ho zasáhla prudká vlna bolesti.
Překvapen, málem vykřikl.
Tušil, co příjde.
Zakázané kletby tu byly vždy, ale ona byla silná.
Silnější než kletba pána zla.
Ten byl vůči němu nezaujatý, ale v její kletbě byl cit.
Krutý cit.
Nenávist.
Překvapeně zvedl oči k ní.
Kupodivu stála blízko něj.
Byl teď zrádce.
To nesměla.
Nesměla se přiblížit ke zrádci.
Několik smrtijedů se zaraženě odtáhlo.
Toto mělo být potrestáno, ale jejich pán si toho nevšímal.
Dotkla se pramenu jeho vlasů a obtočila si ho kolem prstu.
Nevěděl proč, ale zachvěl se.
Věděl, že to ucítila, i když si jiný nevšiml.
V světle modrých očích se objevilo překvapení, které okamžitě zahnala.
Strčila do něj a on upadl.
Narovnala se a jen nad ním stála.
Jen to.
Zdálo se jakoby ani nikdo v její přítomnosti nedýchal.
Poznal ty oči.
Prudce zavrtěl hlavou a jeho ústa neslyšně vyslovovala jediné slovo.
,,Ne"
Nechápali.
Jen ona věděla, co se děje a užívala si pomstu.
,,Myslel sis, že mě můžeš zabít a já se nebudu bránit?"
Mračila se.
Ústa pevně semknutá.
Nebylo pochyb.
Byla to ona.
Jeho dcera....
Ta, kterou se pokusil zabít.
,,Ne." opakoval.
Nehodlal lehce příjmout skutečnost.
Když ji viděl, teď už ji poznával.
Měla stejná ústa jako jeho žena.
A byla smrtijedka.
Nedokázal svou rodinu ochránit.
Svou ženu zabil a svou dceru vyhnal.
Na smrtijedčiných ústech se objevil hořký úsměv.
Pomalu natáhla ruku a sundala kapuci dlouhého, tmavého pláště.
Světlé vlasy se v té chvíli staly světlem na ponurém hřbitově.
On jednou cítil a za to zaplatí.
Jenže kdyby cítil dřív měl by svou dceru.
Proklínal v duchu ty chvíle, kdy nedokázal přemoci svou hrdost a dělal svému Pánovi jen radost.
Radost...
Jakou a komu.
Radost smrtí už pro něj neznamenala opravdové štěstí.
To dávno ztratil.
Její ruka pomalu putovala ještě výš a za chvíli se na zemi, vedle pláště povalovala i smrtijedská maska.
Už ji viděl.
Anděla, který se měl stát jeho smrtí.
Zvedla ruku.
Mířila na něj.
To ne!
Nedokáže to!
,,Elisabeth!"
Poslední slovo, poslední jméno a...
,,Avada Kedavra"
.....Poslední kletba....
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lucrecia lucrecia | Web | 1. července 2010 v 16:42 | Reagovat

to bylo, to bylo tak tak úchvatné

2 Illian Illian | Web | 1. července 2010 v 21:09 | Reagovat

O_O Wow....no já zírám. Jsem úplně fascinovaná a okouzlená. *tetelí se blahem* Krása! :-)

3 Keta Keta | Web | 2. července 2010 v 17:34 | Reagovat

Úžasné! O_O Jsem úplně ochromená, nemůžu dýchat... Fantastické!

4 Lukáš Lukáš | Web | 3. července 2010 v 12:51 | Reagovat

Další část velice okouzlujícího příběhu...a...mimochodem už se těším na ty fotky z těch lázní. ;-)

5 Lady Vivianne Lady Vivianne | Web | 6. července 2010 v 21:13 | Reagovat

Jé,krásné.....ty už jsi zpátky z lázní???myslela jsem že přijedeš až za měsíc,ale jsem ráda....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama