4.kapitola Andělská síla - Tokishek Uwa

22. srpna 2010 v 17:25 | Tokishek Uwa |  Andělská síla - Tokishek Uwa
"Konichiwa."
Pozdravím a za chvíli uvidím Toma, jak schází schody. V polovině se ale zastaví.
"Bille! Máš tady návštěvu!"
Zakřičí, sejde schody a jde ke mně.
"Ahoj, tak co ruka, ještě bolí?"
"Ale, je to lepší. Sem tam to pobolívá, ale to je v pořádku."
Tom vykouzlí krásný úsměv. Když se směje on, musí se smát snad každý.
"Ahoj."
Pozdraví mě Bill.
"Ahoj."



Přišla jsi na tu prohlídku, že?"
Nesměle přikývnu.
"Tak já vás tady vy dvě hrdličky nechám o samotě."
Při této větě se na něj Bill šíleně ušklíbl.  S těmi slovy Tom odešel zpátky nahoru. Já začala cítit horkost a motýlky v břiše.

"Tak tohle je prodejna."
Ukázal na celou místnost tady dole.
"Ten stůl támhle je kasa."
Byl to stůl z masivního dřeva. Stál kousek od té police, kde jsem vysypala ty CD.
"No, tady se prodávají knihy."
Pak jsme šli do prava.
"Tady jsou různé CD, DVD a PC hry."
Šli jsme zase o něco do prava.
"A tady jsou hudební nástroje."
To bicí uprostřed mluvilo za vše. Vlastně když sem přijdete tak se octnete v knihkupectví, no a dál do prava se táhne celá prodejna.

Vrátíme se zpátky do oddílu knih. Šli jsme ke schodům.
"Tady ty dveře…"
Ukázal na dvě záclony.
"…vedou do skladu. Je tam šílený bordel, to zaprvé a zadruhé nic k vidění. Takže…"
Jemným gestem mi naznačil, ať jdu za ním nahoru.
"Co? To i nahoru? To ne, nebudu vás otravovat."
Začnu se vykrucovat, ale to mi houby pomohlo. Bill mě chytl za ruku a vedl mě nahoru.

Otevře dveře a mě pohltí hudba v této místnosti.
"Tome! Máme návštěvu!"
Tom vykoukl z kuchyně s dost crazy úsměvem.
Já už nemůžu!
A to myslím doslova! Ty jeho věčné úsměvy mi už lezou na hlavu. Pomalu se z něj začínám počurávat smíchy.

"Tady máme obývák."
Zleva plazmovka s domácím kinem. Pravou část tvořily dva kožené gauče v barvě šampaňské a skleněný stůl.
Kuřáci.
Pomyslím si, když na stole uvidím popelník.
"Támhle naproti je kuchyň.
Pak mě zavedl ke dveřím u televize. Nakouknu, byla to chodba a v ní čtyři dveře.
"Zleva, WC, Tomův pokoj, můj pokoj a koupelna."

Nakonec mě Bill posadil do pohodlného gauče.
"Tak a to je vše. Líbí se ti tady?"
"Jo, máte to tady pěkné."
Tom vyjde z kuchyně.
"Slečna zůstane na oběd?"
"Ne to ne. Já mám oběd u babičky."
"Hele, známe se už třetí den a nějak jsem přeslechl tvé jméno."
Najednou mi docvakne, že jsem se jim ještě nepředstavila.
"Já jsem Tokishek Uwa, ale říkají mi Toki."
"Já jsem Bill, Bill Kaulitz a to je můj bratr Tom, Tom Kaulitz."
"Vy jste bratři?"
Podívám se na ně nevěřícně. Při bližším pohledu jsou si ale podobní.
"Ano, jsme dvojčata, identická dvojčata."
Vysvětlil mi Bill a Tom někam odešel. Po chvilce se ale vrátil a v ruce držel fotografii. Byli na ni dva malí kluci a úplně stejní.
"Tohle je Bill a to jsem já."
Ukáže mi kdo je kdo.

Asi po hodině strávené s klukama jsem se odebrala k babičce na oběd.
"Tak princezno, co jsi dneska dělala?"
Zeptala se mě a při tom mi nalévala polévku.
"Byla jsem u Billa a Toma."
Řeknu jí a s chutí se pustím do jídla.
"Kdo to je?"
"Kamarádi, vlastní obchod co je hned naproti tátovy restaurace."
"Aha, a co máš s rukou?"
"No, někdo mě včera večer napadl a já jsem si při tom zlomila ruku."
Začala jsem jí líčit, co vše se včera odehrálo.

"No dobře a jak jí to chceš teda říct?"
Tom si zapálil cigaretu, Bill taky a sedli si na gauč.
"A co?"
"Že je anděl."
"Až po Vánocích."
"Aha, a TO jí dáš kdy?"
"Chci jí To dát jako vánoční dárek."
"Aha, měl si jí ukázat tvou ložnici a trochu si s ní pohrát."
"Co?!"
Vyštěkl Bill.
"No co, říkám, že není špatná, líbí se mi. Tobě snad ne?"
"Je hezká, to musím uznat, ale do postele jí brát nebudu."
Uškrnul se Bill.
"A co ty a Jumi?"
Vrátil mu to.
"Co s ní?"
Ušklíbl se.
"No, já jen, že ta pusa nevypadala moc přátelsky."
Usmál se lišáčky.
"Nevím, o čem to mluvíš."
Zalhal a potáhl si.
"Ale ty moc dobře víš, o čem mluvím. Než nás Gabriel poslal do Transilvanie a hned sem. Dal si jí polibek."
Tom už radši nic neříkal.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Keta Keta | Web | 22. srpna 2010 v 20:06 | Reagovat

Zajímavé :-D

2 Illian Illian | Web | 22. srpna 2010 v 20:57 | Reagovat

Wow, začíná se nám to pěkně rozjíždět. Jsem strašně zvědavá co bude dál. :-)

3 Tokishek Uwa Tokishek Uwa | 23. srpna 2010 v 9:25 | Reagovat

Jo dík, mrzímě, že tam nejsou i ty obrázky co k tomu byly. :-(

4 Berenika Berenika | E-mail | Web | 23. srpna 2010 v 10:28 | Reagovat

[3]: Nemůžu je tam dát, protože jsi mi nenapsala zdroj. Já jsem se přihlašovala k autorskému klubu a ten má takové obrázky beze zdroje zakázané... :-(Takže příště mi napiš, odkud jsou a já je tam budu moct dát :-D

5 Alatariel Alatariel | Web | 23. srpna 2010 v 21:13 | Reagovat

rozjíždí se do dost dobře, dokonce Transylvánie :-D

6 Kakiko Ukyou Kakiko Ukyou | Web | 18. ledna 2011 v 17:14 | Reagovat

Ach jo, myslela jsem si, jak to bude super, ale když jsem zahlédla ty jména hned mne opustila chuť číst si další díly...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama