Život po životě

12. srpna 2010 v 16:24 | Berenika |  Téma
Tohle téma je zase jako stvořené pro mě. Zase mu dávám trochu netradiční název, protože uznejme - Těch názvu v článcích na téma týdne je slovo ,,upír" téměř pokaždé. To bych nebyla já, abych se nepokusila o něco trochu jiného než bylo napsáno.

Život po životě...
Je to zajímavá myšlenka, jen samotné pomyšlení na upíry mrazí po zádech a někomu to může být hodně nepříjemné.
Nepatřím mezi tyto lidi.



Ti ani nedávají sami sobě prostor uvěřit, protože snad mají na práci naprosto jiné věci.
Co? No přece život!
K čemu jsou moje báchorky, když všichni ostatní musí ,,něco pořádného dělat?"
Ale vraťme se k tématu.
Upír je vlastně pořád jen pozměněným člověkem, jak to vnímám já.
Koneckonců, když člověka pokouše vznikají další upíři či dhampíři, ale popisováním bychom strávily kupu času a stejně by mi ani nestačil tenhle článek, abych se vyjádřila dost jasně.
Nějak jsem si odvykla psát články, protože mi připadá, že se zadrhávám v každé větě, ale budiž. Snad se rozepíšu.
Samotná tajemnost té bytosti v jaké vnímám upíry já je pro mě okouzlující a já už od narozením mám všechno související s nadpřirozenem ráda.
Představuji si temnou ulici a tichou postavu uprostřed ní...

V dlouhém černém plášti s tmavě černými vlasy až po ramena.
Jde dál... Jde a jakoby splývala se stíny.
Napadá mě, že je s těmi stíny spřízněná.
Snad spojená s ďáblem, ale to jsou přece pověry.
Jakoby ani neměla existovat a přesto kráčí dál ke mě.
Upíři se živí lidskou krví, prolétlo mi hlavou, avšak já přesto stála v klidu.
Postava temného upíra jde lehce.
Přivírám oči, abych spod řas viděla jen temný obrys jeho těla.
Snad Drákula za té temné noci vyšel ze svého hradu.
Jak by se dostal až sem? Doprostřed mojí země?
Problesklo mi hlavou a vzápětí mi došlo jak jsem najivní.
Upír k upírovi, člověk k člověku.
Avšak upír k člověku za potravou.
Z obličeje mi prchá barva a přesto mě to fascinuje a přitahuje ke mě svůj pohled.
Zastavil se až přede mnou a v té chvíli poslední lampa v ulici zablikala a i to jediné mdlé světlo zhaslo.
Po zádech mi přebíhal mráz, i když spolu s hřejivím pocitem kdesi hluboko.
To já měla pravdu!
Oni existují a ať se mi klidně smějí.
Já věřím.
Sundal si kápi a já se zaujetím sledovala světlou až křídově bílou pleť jen ve svitu luny.
Byl úplněk.
Jak tajemné, pomyslela jsem si, jak jsem se zoufale snažila najít přirovnání pro tuhle hru, kterou se mnou hrál.
Pro hru, kterou hrála kočka s myší,
Jak jsem tušila měl černé vlasy.
Zuby až překvapivě čisté.
Nějak jsem si na nich vždycky představovala zaschlou krev, ale nemohla jsem mít všechno.
Podívala jsem se mu do očí.
Vezme si co chce.
K čemu je mi se bránit, když sama jako důkaz potřebuji na svém krku cítit jeho chladné zuby.
Dřív než jsem se stihla vzpamatovat po téhle myšlence, která ač pocházela z mé hlavy, byla příliš děsivá, prudkým pohybem se přiblížil a musel mě držet, i když pro něj jsem zřejmě nebyla žádným závažím, protože bych pod tím chladným dotykem zcela jistě upadla.
Jeho zuby se zaryly do mého krku a já cítila, jak má krev uniká z mého těla.
Zavřela jsem smířeně oči.
Upíři.
Tajemní, krutí přesto však jaksi čistí.
Bylo jejich údělem sát krev, tak jako bylo údělem lidí stát se jejich potravou...

To je tak všechno k mým představám. Teď už však se nemusíte obtěžovat čtením toho co pochází z mé mysli, protože já už tohle psát nemůžu.
Kdybych v téhle... Hmmm... Povídce.... Pokračovala dál...

Musela bych se zabít, tak jak to chodí.
Tak to jest.

Avšak ještě jednu myšlenku zveřejním.
Kam se kruci na tohle hrabe stmívání?
Všechny ty blogy, jež si nezaslouží ani špetku pozornosti.
Já vím.
Je to to samé co by mi řekl magik na Harryho Pottera.
Na to, že jsem se tak zbláznila do psaní povídek o něm, ale což, já přece věřím i v magii a tyhle odbočky do světa kouzelných hůlek, jsou mojí milovanou zábavou.
Snad takovou jako je psaní mým koníčkem.
Ale co by mi řekli na svou obhajobu ti kdo píší o stmívání?
Najděte jediného člověka, který při těch láskyplných románech XD Věří na opravdové upíry.
Bez slitování a s krutou ledovou elegancí, která však opravdu může být krásnou jen pro někoho.

Vaše Berenika
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 tinariddle tinariddle | Web | 12. srpna 2010 v 16:29 | Reagovat

moc pěkný článek a přesně: Kam se na to hrabe stmívání :-D

2 Dada a Ivka Dada a Ivka | E-mail | Web | 12. srpna 2010 v 16:50 | Reagovat

Ahoj máš nádherný blog aj desing wow :-) pomohlo by mi keby si naštívila môj blog ďakujem moc :-)

http://dadaandivkashow.blog.cz/

3 Alatariel Alatariel | Web | 12. srpna 2010 v 18:30 | Reagovat

stmívání je humus, nechápu co to má společného s upíry, toho upíra v uličce jsi popsala dokonale :-D

4 Lukáš Lukáš | Web | 12. srpna 2010 v 18:44 | Reagovat

Zdravím. To je celkově pěkně napsaný text. :-)

5 Lukáš Lukáš | Web | 12. srpna 2010 v 18:46 | Reagovat

ahoj. je to velice pěkně napsaný text...

[3]: Je pravda, že mně osobně se nelíbil film "Stmívání"... :-)

6 Illian Illian | Web | 12. srpna 2010 v 20:29 | Reagovat

Úžasný článek i ta krátká povídka, úplně se mi tajil dech. Já Stmívání považuji za něco jako reklamu na třpytky, protože, to co provedli s temnými, zlými, krutými, krvavě svůdnými a úchvatnými upíry je hrozné! Doslova je to zločin. Ale nic s tím neudělám, takže se mohu jenom těšit z tvého krásného článku :-)

7 ... ... | 12. srpna 2010 v 22:55 | Reagovat

Přečti si Noční klub od Kulhánka - tam je zajímavý pohled na upíry :-D

8 Berenika Berenika | E-mail | Web | 13. srpna 2010 v 9:22 | Reagovat

[3]: [5]: [6]: nechápu co na tom filmu všichni mají, ale zkrátka ho nesnáším. Díky za pochvalu, ani jsem neměla v úmyslu psát tam povídku, ale nějak to přišlo samo.

[7]: Heh, radši ne XD

9 Berenika Berenika | E-mail | Web | 13. srpna 2010 v 9:34 | Reagovat

[7]:  A co jsem četla v recenzích jsou lepší Vládci strachu, ovšem já zůstanu u svých elfských Spletitých sítích a radši si je nebudu ani shánět XD

10 ... ... | 13. srpna 2010 v 12:35 | Reagovat

[9]: To je otázka... Vládci jsou jeho prvotina - na prvotinu je to dost dobré a všichni z toho byli auf, ale Noční klub je zkrátka Noční klub, to mi nikdo nevymluví ;-) Škoda, určitě by ses pobavila.

11 Keta Keta | Web | 14. srpna 2010 v 19:53 | Reagovat

Wow, úchvatné :-D Taky miluju ten děsivý pocit, když je člověk bezbranou kořistí... upíra... :-D
I když v mém případě "jen" energetického upíra :-D

12 kenny52 kenny52 | Web | 15. srpna 2010 v 11:05 | Reagovat

[7]: Noční klub? Málokterá kniha se čte tak dobře... ale nic jsem v ní nenašla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama