Zničená maska z ledu 27 - Zvonky označující konec

31. srpna 2010 v 11:30 | Berenika |  Zničená maska z ledu
Tak zazvonil zvonec a povídce je konec... Klasické, otřepané, pohádkové klišé, avšak sem se hodí. Nic moc, jako vždy, ale nezapomeňte, že tohle je už druhá - poslední - část kterou dnes vkládám. Přečtěte si nejdřív minulou kapitolu...
Vaše (unavená, však si představte vyťukat tři díly za pár hodin)  Berenika

Zelený paprsek ho uhodil do prsou, ale necítil žádný žár.
Dokonce ani ten pověstný chlad smrti.
Jenom náraz, který ho odhodil stranou a jak mu hadí hůl vypadla z ruky.
Překvapeně jí věnoval pohled.
Stalo se mnoho.
A ona...



Jako aristokratka potřebovala jen chvíli k pověstné zuřivosti, ve které ji nikdo nedokázal zastavit, dokud nezabila, koho zabít chtěla.
Ta jí byla souzena.
Té docílila jen něčí smrtí.
Jen tím, že spatřila ten zelený paprsek, jak vylétl z čísi hůlky.
její magie byla silná.
A to se vzápětí ukázalo velmi pravdivé...
Rozesmála se.
,,Snad jste si nemyslel... Tome, snad jste mě nepodcenil."
Její smích se rozléhal velkou síní, jako tisíce zvonků.
Nebo vlastně...
Zvonů...
Zvonů, které hrály a vyzváněli poslední písně...
Umíráčky...
Pro smrtijedy.
Její černé vlasy se rozevlály kolem obličeje, jako v tom nejprudčím větru, který zasáhl jen ji.
Zvedla ruce nad hlavu.
Bez hůlky a přesto magická.
Konečně dlouhý černý pášť sklouzl z jejího těla a ukázalo se, že na sobě má - jakoby se chystala na nějaký bál - dlouhé zlaté šaty.
Okolo krku černý úzký pásek s křížem a stejné náušnice v uších.
Paní noci...
Tak jí říkavali.
Právě pro ty kříže a...
Pro ty služebníky.
Její vlasy znovu spadaly na její ramena a úsměv ztuhl na tváři.
Nechala je, ať si ji prohlédnou.
Naposledy před smrtí.
Zachmuřená, jako bohyně pomsty.
Ano, bohové, to bylo správné slovo pro ty dva, kteří teď stály vedle sebe.
Zničehonic se totiž objevil vedle ní kdosi v černém plášti, který shodil na zem, aby odhalil, že je též oblečen v černozlaté barvě.
,,Henry." oslovila ho a on vycenil dlouhé špičaté zuby a vysekl jí hlubokou poklonu.
,,Má paní noci." tohle oslovení už slyšeli.
Říkalo se tak ženě, která nebyla ničím míň než americkou královnou a nemohla přeci být tou jejich...
Jak se vlastně jmenovala.
Všichni, kteří v Bradavicích zůstali naživu a byli spoutaní, provazy sami pustily a jemně sklouzly, jakmile zvedla ruce.
Levou ruku spustila k pasu a pravou najednou prudce trhla směrem k několika smrtijedům.
Spadli v té chvíli, jeden přes druhého, jakoby do nich udeřil ten nejprudší vítr.
Ta vůně smrti...
Za ta léta ji cítila.
Henry, který na chvíli zmizel, se znovu objevil s černou holí zakončenou zlatým drakem, který vyplivl do vzduchu oheň, čímž spálil její ruku.
Ani nevykřikla.
A potom hůl v klidu vklouzla do její ruky.
Pohladila zlatého dráčka, který se jí otřel o hřbet ruky.
Tohle je konec.
To je jejich konec.
Zvedla ruku s hůlkou a s děsivě pomalými pohyby ji posouvala výš a výš, při čemž drak vrhal na všechny strany sloupky zlatého ohně.
A pak...
Když už nemohla hůl zvednout výš.
Ji prudkým pohybem dolů zarazila do podlahy.
Hladký konec hole dopadl lehce na dlažbu a zabodl se do ní - jak by to byla hlína.
V té chvíli se ozvalo jakési šumění.
Zasmála se.
Její společníci.
V té chvíli se jich v místnosti zjevilo několik.
Jakoby se předháněli, kdo tam bude dřív, kdo ublíží vícero lidem, kdo si získá větší přízeň jejich paní.
Denisa se zkoumavě rozhlížela.
Zatím je držela za sebou, všimla si, že tam jsou děti.
Pohled na upíry sající krev by byl jistě jejich doživotní noční můrou.
Aha...
Otočila se ke svým služebníkům a něco jim vysvětlovala.
Jeden z nich zřejmě nedočkavý, vyrazil kupředu s touhou vrhnout se na nejbližšího smrtijeda.
Malá děvčata vykřikla, ale vtom se upír vznesl do vzduchu.
Držel se za krk, na kterém se objevil vytetovaný kříž.
Pak Denisina paže klesla.
A on dopadl na zem.
Chvíli se svíjel v bolestech, ale pak se s výkřikem rozpadl.
Musela s vlastními podřízenými až na vyjímky zacházet takhle.
Jinak by nebyla jejich královnou.
Královnou noci.
Pak ukázala na smrtijedy a upíři v té chvíli zmizeli.
Vlastně to tak jen vypadalo, protože se příšernou rychlostí vrhli kupředu a spolu se smrtijedy byly v téže chvíli pryč.
Voldemort tam stál sám.
,,Já vás zničím." zavrčel,zvedl ruku s hůlkou, namířil na Denisu, která v té chvíli klečela vedle Luciuse, avšak v té chvíli ho zasáhl paprsek od kouta, kam zapadla hromada ukořistěných hůlek.
,,Harry Pottere." zasyčel poslední dvě slova, na která se zmohl.
A rozplynul se s mlhou, která pomalu ustupovala spolu s otatními smrtijedy, o kterých už nikdo neuslyší.
,,Promiň." zašeptala Den Luciusovi, když mu pomáhala vstát.
,,Jinak to nešlo."
Pak se od něj otočila.
A zvolala jméno svého věrného služebníka.
Když se Henry objevil vypadal lépe.
Svěží.
Nechtěli vědět díky čemu.
,,To je vše, Henry, děkuji. Ale postarej se prosím o ostatní, nechci tu za deset minut narazit na jediného upíra."smála se, i když její slova byla vážná, vše ostatní bylo dokonalé.
,,Jistě má paní." odpověděl upír a zmizel spolu se svými druhy.
Lucius ji objal.
Už si přál jen, aby tam s ní mohl takhle stát na věky, ale musel se od ní odpoutat, aby ještě objala svého vlkodlačího přítele.
Stál opodál, ale kupodivu k němu přišlo několik lidí z řádu.
Nemohl uvěřit, že se mu opravdu omlouvali.
Nevadí, prominul tu zakázanou kletbu i Moodymu, který nedokázal přiznat, že ho obviňoval neprávem.
Už zbývala jen jedna věc, kterou musel udělat.
Otočil se k mladé dvojici.
Draco k sobě tiskl Ginny, která potichu vzlykala, jak na ní všechno zapůsobilo.
Vzdorovitě se na otce podíval.
Ginny bázlivě.
Povzdechl.
,,Nezastírám, že jsem z toho neměl žádou radost, ale vy dva se k sobě hodíte." donutil se říct.
,,Tati." Draco otce objal a Lucius váhavě objetí opětoval.
On mi řekl tati?pomyslel si.
Usmál se.
Otec jako syn.
Konec štastný, tak jak jen mohl být.
Jen Minerva, několik dalších učitelů a spoustu studentů a téměř polovina Fénixova řádu...
Mrtví...
Ale oni byli šťastní.
Bude ještě spoustu smutku, ale nakonec tam bude to veselí.
Že to dokázali.
Díky jedné černovlasé dívce, která se zamilovala do aristokrata a sama se stala aristokratkou.
Díky hrdince této povídky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Keta Keta | Web | 31. srpna 2010 v 11:42 | Reagovat

Super! Úžasný konec :-D

2 kosmetika-nika kosmetika-nika | Web | 31. srpna 2010 v 11:44 | Reagovat

krasna povidkafakt to umiš:)

3 Illian Illian | Web | 31. srpna 2010 v 13:02 | Reagovat

To bylo krásné! Páni...úplně mě dostalo jak Draco řekl Lucikovi tati...to nemělo chybu. Až my málem vrhly do očí slzy :-) Nádherná povídka! Úžasná!

4 lucrecia lucrecia | Web | 31. srpna 2010 v 14:57 | Reagovat

Tak tomu se říká šťastný konec. Byla to moc krásná povídka a je mi za těžko, že už nebude žádná kapitola.

5 Miss.Lavender Miss.Lavender | Web | 31. srpna 2010 v 15:04 | Reagovat

Skvělé zakončení a já už se bála, že Lucius vážně skončí v rakvi..:) No nakonec je to (až na ostatní mrtvé) happyend..:)

6 Berenika Berenika | E-mail | Web | 31. srpna 2010 v 15:59 | Reagovat

[1]: ,[3]: ,[4]: ,Děkuju, děkuju, děkuju... Vždyť já už bych bez vás nic nenapsala. Možná ještě přidám video úvod - tedy pokud nebudu tak líná jako dosud a konečně si jednou najdu program na stahování videí - ten můj už nějak nefunguje, to jsem prostě já. XD

[5]: No, u mě můžete počítat s čímkoliv jen ne s jeho úmrtím - to jenom v jednorázovkách XD (které mimo to leží doma v šuplíku a utečou pokaždé, když je sem chci přepsat) Děkuju moc

[5]: :-D

7 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 1. září 2010 v 0:16 | Reagovat

pěkná povídka =) jsem zvědavá, čím to chceš nahradit, protože je to je fakt skvělé! =)

8 Můřinka Můřinka | 1. září 2010 v 10:19 | Reagovat

WOW! Dobry! :-)  8-)

9 Berenika Berenika | E-mail | Web | 1. září 2010 v 10:24 | Reagovat

[7]: Ještě nevím, ale máte se na co těšit, to je jasné XD

[8]: Jsem překvapena. To bych od tebe nečekla, moc dík. Jinak tahle není nejlepší. Mnohem lepší je jiná - Aristokratická hrdost, to je má oblíbená povídka

10 prasenaporazce prasenaporazce | Web | 26. února 2011 v 21:29 | Reagovat

Och, úžasná povídka s ještě úžasnějším koncem :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama