Aristokratická hrdost XXI - Na oheň platí voda
7. září 2010 v 17:37 | Berenika | Aristokratická hrdostDneska už druhá kapitola, kterou jsem stihla napsat.... - čtěte nejdřív tu první!
Tak tahle kapitola SE MI LÍBÍ... Ano, čtete správně... Mě se to líbí, a nejspíš to bude tím, že jsem u toho sama smíchy padala ze židle... No co? Parodie musí být... Vaše Berenika
Pokusila se udělat svou největší chybu...
Utéct...
Tentokrát ji chytil za ruku on.
,,Půjdu já."
Zamyslela se nad jeho slovy.
To řekl vážně on?
Její bratr?
Z očí jí skáplo několik slz.
Už tolikrát pro něj plakala.
Teď ale ty slzy byly šťastné.
Objala ho ten den už podruhé, ale tentokrát ji od sebe odstrčil.
Chystal se otočit a odejít, ale zarazila ho jeho žena.
Zadíval se jí do očí.
,,Nemusíš chodit, ale nesmíš... Nesmíš nám ublížit..."
Draco polkl.
Čekal, že matku uhodí, ale neudělal to.
Jen přikývl.
,,To ani nemám v úmyslu."
Zděšeně se na něj podívala, ale znovu musela uhnout očima.
Děsil ji.
Děsila ji ta hloubka jeho očí, ve které se nechtěla utápět.
To bylo proti její vůli.
Byla zmatená.
Jak mohla chtít za přítele, někoho s kým tolik zažila.
,,To nemá cenu, Cissy..." podotkl jemně.
Jemně!
Její manžel...
Zavrtěla hlavou.
Tohle přece nebyl on...
Jenže ona ho už nemilovala.
Už ne...
Sirius nerozuměl ničemu z toho.
Narcisa, která se před chvílí málem sesypala - nebo spíše doslova sesypala - z jeho příchodu ho teď nutí aby zůstal.
Tomu se říká loajálnost.
Elis jí objala a sestersky ji políbila na tvář.
,,Děkuju." šeptla ji při tom do ucha.
Dokázala si představit, co to pro ni znamená.
,,Elis, ale mohla by¨jsi mi vysvětlit, jakým zázrakem on žije?" zeptal se.
Snažil se, aby jeho hlas zněl obyčejně, avšak u jeho hlasu to ani nebylo možné.
Protože se mu to dařilo tak výborně, že kdyby pohled zabíjel, asi by s Blackem dlouho v místnosti nepřežil...
Nejspíš by se zabily navzájem.
Dokázal si docela dobře představit, jak sedí jeho sestra s Narcisou u stolu a povídají si.
Narcisa by měla čaj... Obyčejný, ale s příchutí malin... Ten milovala...
A Elis...
Jeho sestra by si dala víno. Rudé, pěkně vyzrálé, jaké měla ráda už od mala.
A stěžovaly by si na něj a na Siriuse...
No jo, ale sluší jim to spolu, oba jsou dokonce čistokrevní, to bych do ní neřekl...
Počkat...
Co?
Co???
Lucius se zadíval na ty ruce, které se spletly a na ten Blackův arogantní povýšený úsměv.
Jeho sestra...
Jeho malá sestra a Black?
Sirius se k Elis naklonil a políbil jí.
Zamračila se.
Tohle byla hra proti jejímu bratrovi...
A ani trochu se jí to nelíbilo, ale nemohla hrát ani proti svému příteli.
No dobře, tak už je jeho sestra trochu větší než malá, pomyslel si...
Polkl...
Tohle ještě dlouho nestráví.
Moc velké sousto, na jeden den.
Pokusil se tvářit normálně...
U něj normálně...
Elis se zadívala do jeho očí a trochu se zastyděla.
Ta hra se jí nelíbila, ale jejího bratra zjevně štvala.
A Sirius se pouze smál.
V té chvíli mu zjevně přestalo stačit držet jí za ruku a přitáhl ji k sobě, aby ji mohl obejmout kolem pasu.
Nechala se, ale rozhodla se mu to vrátit.
Byla Malfoyová.
Žádná hadrová panënka, jako ty ostatní, se kterými si Sirius za svých školních let hrál.
Na její tváři se objevil zvláštní úsměv a v očích se jí zablesklo.
Lucius se zatvářil trochu uvolněněji.
Tenhle její výraz narozdíl od Siriuse poznal.
Teď se má Black na co těšit...
,,Siriusi." zašvitořila nepřirozeně sladkým hlasem.
Tichošlápek, zaslepený pocitem vítězstvím, si toho ani nevšiml.
,,Ano, Ell?"
V Elis to začalo vřít.
Ell?
Hrát si s ní?
Lucius raději uhnul stranou, tušil, co bude následovat a nebylo mu to ani trochu nepříjemné. Naopak zjevně byl rád, že bude její přítel za ty ,,nepřístojnosti" potrestán.
Ale to on by potřeboval taky...
Elis se myšlenky honily hlavou zběsilou rychlostí...
Nic, co by Siriuse příliš naštvalo...
Nic, co by jí zahradilo cestu k bratrovu srdci...
Oba potřebují zchladit...
Zchladit...
Její úsměv se rozšířil...
,,Nechcete se jít projít?"
Komentáře
Lucikovy myšlenky jsou bezchybné! Úplně úžasné! Smekám. Ovšem tahle část:
No jo, ale sluší jim to spolu, oba jsou dokonce čistokrevní, to bych do ní neřekl...
Počkat...
Co?
Co
Tak ta je bezkonkurenčně nejlepší, protože z té jsem hýkla a málem se udusila pitím
Perfektní! Dokonalé! Nemůžu se dočkat....zchlazení ![]()
Hm ... Konečne som dokončila okraje na zajtra . A čo robíš ? Ja si idem dať sprchu ... Smrdím ako tchor .
Škoda, že dneska dneska se mi stalo něco hodně špatného, takže mě nic nedokáže rozesmál, jinak si dokážu představit, jak bych si tuto kapitolu užila. a jsem hrozně zvědavá, co se bude dít dál.
















Ale ja mu nič nerozumiem ...