Aristokratická hrdost XXV - Na hradě

25. září 2010 v 13:10 | Berenika |  Aristokratická hrdost
A je tu další kapitola. Tak pomalu přibývají jen proto, že se mi s touhle povídkou nechce končit.
Ach... Nechápu to, ale mám k ní prostě už vztah. Jsem na ní pyšná, protože podle mě je nejlepší. Asi proto, že narozdíl od vlatních povídek se můžu přesně opřít o popis postav, zatímco k vlastním si vztah buduji pěkně pomalu, s každým novým rysem určité postavy, která vznikne v mé hlavě. No nic... Tady ji máte... Aristokratická hrdost.
             Vaše Berenika

Hebké tlapy se dotýkaly země.
Sirius na hradbách se překvapeně zvedl.
Bylo vidět, že na někoho volá, ale na koho, to nevěděli, neslyšeli.
Vítr jim bránil, když jim svištěl kolem uší.
Šedočerná vlčice a bílý vlk...
Už zjistili, že smrtijedů je mnoho...
Příliš mnoho...
,,Elisabeth!" vykřikl.
Ano, teď už ho slyšela.
Vlčice v běhu zaklonila hlavu, přivřela přenádherné modrozelené oči a zavyla.
Táhlý zvuk se rozhlehl Bradavickými pozemky.
Upřely se na ní světle modré oči jejího vlčího druha.
Jejich oči se smály.
Utíkali před partou smrtijedů zběsilou rychlostí a vítr přitom čechral jejich hebkou srst.
Bylo jim to jedno.
Před očima měli ještě oba nádherný západ slunce, který sliboval krev, kterou budou moci obětovat světu a boji.
Jejich krev...
Krev nepřátel...
Které bude víc?
Ladnost pohybů se odrážela v očích obránců hradu, kteří bez dechu sledovali běžící vlky.
Haúúú!!!
Při hlasitém vytí běhal mráz po zádech.
Přesně se v něm odráželi jejich myšlenky na krev.
V té chvíli se šedočerná vlčice zastavila a jakmile zabrzdila, díky čemuž se v zemi objevily rýhy od jejích drápů, přeskočila svého vlčího druha a zamířila na opačnou stranu.
Druhý vlk vytasil drápy a brzdil.
Jak rychle dokázali zastavit i v té rychlosti...
Ohlédl se.
A vzápětí běžel za ní.
Smrtijedi byli blízko za nimi.
Blízko hradeb.
Kdyby byl v lidské podobě určitě by se smál.
Jeho sestra byla opradu šikovná...
Tohle by ho nenapadlo...
To je ta společná krev.
Od těch dvou byla hloupost běžet za nimi...
Yaxley a Avery si teprve teď uvědomili, že se za Malfoyovými dostali příliš daleko.
Sami.
Až v té chvíli, kdy se Lindiny tesáky zahryzly do Yaxleyova krku.
Avery roztřeseně namířil hůlku, ale byl tak rozrušený, že nedokázal vyvynout potřebný chlad pro vraždu.
Byl zbabělý, jako většina z nich.
Vykřikl kletbu, ale ta minula a opravit se už nestihl, protože i jeho zastihl osud druhého smrtijeda.
Vlčí tesáky.

*** Na hradě ***

,,Severusi, připrav pasti před hlavní bránou a pro jistotu i za ní. Narciso, dohlédla by jste prosím na nezletilé v hlavní síni? Siriusi, potřebujeme, aby někdo hlídal na hradbách, odkud je vidět na les, ten znáš nejlépe..."
Minerva, která přijala hrdě roli velitelky se jí zhostila opravdu výborně.
Uhádla, co komu sedí.
Jediný učitel lektvarů se nazdál spokojený.
Přesto spěšně odešel.
Minerva zamumlala další z neznámých kouzel a Moody nechápavě zavrtěl hlavou.
Myslel, že zná většinu kouzel pro obranu.
Dotkl se koncem své hole země a pochodně po celém hradě splály.
Minerva vděčně kývla.
Tohle kouzlo zase neznala ona.
,,Minervo!Pojďte všichni sem!"
Otočila se...
Tak už je to tady...
Rychlým krokem šla a nechala několik studentů aby ji předběhli.
,,Elizabeth!" uslyšela na hradbách.
Sirius se až nebezpečně nakláněl, aby viděl, co nejdál.
,,Elizabeth!"
Zavrtěla hlavou a přešla nechápavě k němu, aby se podívala,co se děje.
Vzápětí si přikryla ústa rukou aby nevykřikla.
To, co viděla bylo nad její chápání.
Zbrocení krví, ale zjevně spokojení kráčeli dva vlci až mučivě pomalu k hradu.
Chtěla říct, aby otevřeli brány, ale nějak nemohla promluvit.
Bylo to jako za starých časů králů, kdy aristokrati naháněli prostým lidem hrůzu.
Svou hrdostí, postoji, názory...
Krutostí k nepřátelům...
Ani nechtěla vědět, co by se stalo, kdyby se ti dva obrátily proti nim.
Severus Snape na ní pohrdavě pohlédl.
,,Vážně je chcete pustit dovnitř? Nevíme kdo to je, i když očividně... Bojují na naší straně.."
Bylo na něm vidět, že by to nejraději neudělal, i když netušily proč.
,,Jistěže ano..." zavrčel Black a vyrazil sám k bráně.
Jakmile ji otevřel sledoval, jak se vlci proplétají mezi pastmi.
Cítily je svými smysli.
Obezřetně, ale zároveň rychle, aby si smrtijedi nedokázali zapamatovat, jak jsou pasti rozmístěné.
Jakmile byla vlčice za nimi přeměnila se a aniž by si uvědomila, že je celá od krve skočila Siriusovi kolem krku.
Objal ji.
Bílý vlk se přeměnil.
Změřil pohledem Snapea, který stál za nimi a i ostatní.
Minerva a Moody na něj okamžitě namířili zbraněmi.
Malfoy?
To jediné slovo jim prolétlo hlavou.
Smutně se usmál.
Na Narcisu už si zvykli, ale...
To snad...
To určitě není pravda.
Moody se rozpřáhl, aby se ho zbavil, ale překvapením svou hůl upustil.
Stejně jako předtím Minerva se přestal ovládat.
Sirius totiž přistoupil k němu a stiskly si navzájem ruce a kupodivu ho Sirus i bratsrsky objal.
Lucius překvapeně zamrkal.
A nad jeho výrazem se dívka rozesmála.
Sirius byl ale příliš rád, že se jeho přítelkyni nic nestalo a usoudil, že zásluhu na tom má i jeho nejnovější přítel.
Stali se opravdu sehraným týmem.
A to hlavně, když šlo o ochranu Elizabeth.
Severus se pohrdavě ušklíbl.
Narcisa se zatím objevila za rohem.
Překvapeně vykřikla.
Přátelsky se s oběma objala a usmála se na ně.
Smutně, ale usmála se.
Byla ráda, že se vrátili alespoň oni.
Bála se té otázky.
,,O Remuse se neboj, už víme, kde je." zavrčel Lucius, který viděl, jak je zoufalá i přes úsměvy.
Narcisa se okamžitě chopila naděje.
,,Kde?" vykřikla zároveň se Siriusem.
Těkala pohledem mezi Elis a Luciusem.
A Elisabeth, která jí nechtěla nechávat zbytečně na pochybách se odhodlala odpovědět, i když předtím vrhla nevěřícný pohled na jednoho z příchozích.
,,Tady na hradě."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Keta Keta | Web | 25. září 2010 v 13:28 | Reagovat

Já tak moc miluju tyhle vlkodlaky... :-D

2 yellow-dog yellow-dog | Web | 25. září 2010 v 13:49 | Reagovat

vlkodlaci jsou mi sympatický :D
Doufám že neumřou :D

3 Berenika Berenika | E-mail | Web | 25. září 2010 v 13:53 | Reagovat

[1]: [2]: Vlkodlaci ? XD Děkuju, ale jsou to jen vlci - jsme ve světě HP a zvěromágů XD Trochu jsem se divila, než jsem pochopila, koho jste vlkodlaky mínily, nicméně jsem ráda, že se líbí.

4 scarletdiary scarletdiary | Web | 25. září 2010 v 13:53 | Reagovat

Ahoj :) Ako sa máš ?

5 scarletdiary scarletdiary | Web | 25. září 2010 v 14:06 | Reagovat

To musí byť nádherné :)

6 scarletdiary scarletdiary | Web | 25. září 2010 v 14:39 | Reagovat

Ahoj :) Milujem biele . Tie sú krásne . Fascinujúce . Aj mama si kúpila ruže . Päť ...

7 lucrecia lucrecia | Web | 25. září 2010 v 14:55 | Reagovat

Kapitola byla krásná. Taková tajemná a kouzelné.

8 Keta Keta | Web | 25. září 2010 v 18:31 | Reagovat

[3]: Vždyť tak bylo o nich napsáno, že to jsou vlkodlaci, ne? O_O

PS: Já k tomu neplánuju další díl, to je jen takovej... úryvek xD

9 Keta Keta | Web | 25. září 2010 v 18:41 | Reagovat

Tak jsem to asi jen špatně pochopila, mno xD

Mno dobrá, jestli ještě někdy zešílím, mohla bych nakreslit další stránku, hloupé je, že to začíná takhle uprostřed děje xD (Btw mě komixy taky nikdy nešly xD)

10 Krasivija Krasivija | Web | 25. září 2010 v 22:03 | Reagovat

Napínaví, už se těším ne další díl.

11 Mary-Ane Mary-Ane | Web | 26. září 2010 v 0:22 | Reagovat

ÍÍÍ ty píšeš ze světa HP a nenapsalas mi to? Tak za tohle si tě hodim do oblíbenejch a až budu mít čas(asi v pondělí ve škole) si to přečtu:)
Jinak děkuju za názor,a za pochvalu blogu! Moc to pro mě znamená!

12 Mary-Ane Mary-Ane | Web | 26. září 2010 v 9:00 | Reagovat

Tak teď se ´plně stydím, protože si přijdu tak stará a neschopná:D
Foťák mám pořád nabitý, ale z nějakého důvodu si věčně nefungule, ale teď mi táta vrátil zrcadlovku, takže budu fotit víc(doufám). Mám ráda blogery, pro které je jejich blog, jejich vlastním světem, protože pak jsou na tom stejně jako já:)

13 Neriah Neriah | Web | 26. září 2010 v 21:00 | Reagovat

Jsem ráda, že jsem tuhle povídku našla, četla jsem ji, když to byla ještě jednorázovka a pak jsem nějak ztratila odkaz...
Povídka má pěkný námět a líbí se mi, jak umíš hezky vykreslit atmosféru... Tahle kapitolka byla vážně povedená, úplně jsem si představila Moodyho, jak chce Luciuse uřknout. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama