
Křičím
30. září 2010 v 18:57 | Berenika | volná
Komentáře
lehce depresivní, vyznání lásky? nenávisti? touhy? to je ve hvězdách ![]()
krásná jako vždycky.... nemám co říct, je to krásné :)
Tak to je uplně něco jiného, než co jsem od tebe do těď četla. A musím říct, že jsem ještě pořád v údivu, jak jsi to nádherně napsala, jak jsi dokázala skvěle popsat ty všechny pocity. Naprosto jsem se do toho vžila. A že já vím o kom to je.
úžasná. Když jsem to četla tak se mi zastavil dech. Nádhera.
.
.
.
Žadny bohužel. Musíš se držet mého pravidla, které se z prvu zná hloupé, ale když se nad tím zamyslíš, tak ti je skvělé. Je lepší být zamilovaná i když nešťastně než necítit nic.
A nemusí to platit jen u zamilovanosti, ale u každých přirozených citů. Protože když necítíš nic, třeba tu lásku, tak ti to musí chybět a jsi na určitém místě prázdná.
Páni. Je to nádherné. Smutné ale ...v lesčems jsem viděla sama sebe. Celkově mi to připadalo trochu jako hurikán, který strhne a už nepustí. Dokonalé, krásné, smutné...
















Chmurné a smutné,
jak ty dny za oknem,
chmurné a smutné,
jak noc co přijde,
chmurné a smutné,
krásně napsané.