Ta, která neumírá

21. září 2010 v 19:07 | Berenika |  Téma
V naději máme bezpečnou a pevnou kotvu pro duši.
Ona proniká až do samého vnitřku nebes,
kam pro nás jako předchůdce vstoupil Ježíš.
                                      (srv. Žid 6, 19-20)

Pevná kotva pro duši...
To asi bude naděje.
Pro někoho splnění jeho životního snu - pro někoho jenom to, že budou mít slevy v obchodě.
To jsou mi lidé...
Takoví, co se ženou jenom za penězi.
Takoví...
Zlí?
Zlí, řeklo by dítě, když by se bálo.
Zlí, špatní...
Oškliví.
Vnitřní ošklivost, je jediná, která existuje.
Naděje...
Víra...
To jsou věci, které pro nás znamenají mnoho a přece nic.
Slovo a přesto jinotaje.
Jeden a přece několik.
Slovo složené ze světla, které hladí, pomáhá, drží nad vodou.
Někdy je hladina příjemně chladivá.
Není důležité držet se vrcholu, když jednou stejně musíme sklouznout.
Povrch je příliš kluzký, jak na něj šplouchá voda, z té hladiny, do které se stejně musíme ponořit.
Hladina chudoby, smrti...
Je toho hodně.
Každou cítíme jinak a všechny stejně.
Každá je dole, ale některá lepší než vrchol, kde fouká chladný vítr pro kohosi, kdo nemá rád výšky - podrazy a lži - a lehounký vánek posetý třpytem hvězd pro ty, kteří rádi létají v temných myšlenkách.
Jiná hladina hoří.
Ne jiná...
Stejná, ale u jiného člověka se liší s tou minulou.
Někdo raději jde přes mrtvoly, než by klesnul dolů.
Naděje pro život, naděje pro smrt.
Každý má nějakou, která umírá až s ním, ale přesto žije hned v někom jiném.
Neumírá.
Ani první, ani poslední.

,,Naděje umírá poslední."

Ne...
Umírá až s člověkem, který ji ztratí.
Přece jen - když člověk umírá - nakonec si řekne, že už je konec.
Že už nic není.
Ztratí naději, pochybuje, sklouzne pod hladinu.
Nevydrží na ní stát.
Ostatní - ti z vrcholu - se vyhýbají jeho pádu a nedělají si nic z jeho smrti.
Z jeho ztráty naděje.
Ale ti, jenž už sami klesli, či sami raději zůstali níž, než by zabíjeli naději a víru, ti mají smutný pohled.
Žije se jim hůř, ale jsou šťastnější.
Jsou v právu, a přesto se jim nevěří, ale oni mají víru.
Jsou dole, ale žijí.
Věří.
Mají naději.
Naděje je vírou.
Víra je nadějí.
Jako je život smrtí a smrt životem.
Neobratné obraty.
Pravdivější, než ty, které jsou předem promyšlené do posledního detailu.
A mojí nadějí je, že ti  všichni, kteří jsou navrcholu spadnou.
A když budou padat, tak zatlučou do lesklého povrchu skoby, po kterých ti správní lidé vyšplhají nahoru.
A pak...
Pak teprve žijte...
Ale pořád tak, jako by jste byli dole - a to si někdo nedokáže představit.
A v tom je moje naděje.
Že bude vždycky možnost, že se stane něco lepšího.
Že když zůstanu pořád stejná, nikdo mě nikdy nebude moct srazit na kolena, když sklouznu na hladinu.
A pálit mě nebude.
Bude příjemná.
Chladivá, ale ne nepříjemná - přesně akorát.
Naděje neumírá.
Ale až nebude těch, kteří jsou rádi za východ Slunce, pak nebude ani naděje.
Vaše Berenika
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 FashionGirl FashionGirl | Web | 21. září 2010 v 19:15 | Reagovat

Ahoj,prosímtě podíval/a by jsi se na můj blog? http://kellanlutz-sib.blog.cz
díík♥

2 Karoll Karoll | Web | 21. září 2010 v 19:34 | Reagovat

Naděje je krásná věc a tys ji báječně popsala ve své úvaho-básni (fakt netuším, co je to za slohový útvar :D). Opravdu poetické.

3 Jane Jane | Web | 21. září 2010 v 19:37 | Reagovat

Hmmm... Zajímavě napsané... Dalo by se to nazvat proezie (není to ani próza ani poezie, a vlastně je to obojí)...

4 wamp.dark wamp.dark | Web | 21. září 2010 v 19:40 | Reagovat

je to moc hezké...:)

5 The The | Web | 21. září 2010 v 19:50 | Reagovat

Tvůj článek mne pohltil. Velice dobře napsané, čtenáře to vtáhne..
Z tebe bude spisovatelka ;)

6 Alatariel Alatariel | Web | 21. září 2010 v 19:52 | Reagovat

tak to je úžasné, dokonalé prostě nemám slov ;-)

7 Illian Illian | Web | 21. září 2010 v 20:15 | Reagovat

Tak tohle mi vyrazilo dech. Je to...má to prostě hloubku. Je to ůchvatné. Nevím co na to říct. Opravdu tak nějak mě to umlčelo a to je co říct :-)

8 Illian Illian | Web | 21. září 2010 v 20:15 | Reagovat

Ježíšmarjá! Omlouvám se: úchvatné

9 lucrecia lucrecia | Web | 21. září 2010 v 21:17 | Reagovat

Naděje umírá společně se životem, můj názor. Bylo to neuvěřitelně poutavě, poučně a krásně napsané.

10 Krasivija Krasivija | Web | 21. září 2010 v 22:40 | Reagovat

Hezky napsané.

11 Keta Keta | Web | 22. září 2010 v 15:57 | Reagovat

Páni, to má ale hloubku... Jak to přesně napsat...? Děkuji, že jsem si to směla přečíst :-D

12 yellow-dog yellow-dog | Web | 22. září 2010 v 19:31 | Reagovat

Úžasné.
Díky za takový krásný článek :).
Ve všem s tebou souhlasím, ale myslím si že lidé co chtějí být na vrcholu budou na vrcholu, a budou se snažit pošlapat lidi co jsou dole.

13 yellow-dog yellow-dog | Web | 22. září 2010 v 19:33 | Reagovat

[1]: u tohohle komentáře, pochybuju že by si jeho pisatel přečetl článek :-! :-x :-| :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama