
jak by letěl vypadá to.
Lovci napínají kuše-
pro roh jež nahradí zlato.
v stříbrném měsíčním svitu.
Pod kopyty roste kvítí.
Vše skryto okolnímu světu.
3.)Zlatý roh a zlatá hříva,
zlatá kopyta a ocas též.
Srst ta bílou barvu mívá.
Jednorožče utíkej!Tak běž!
4.)V dáli skála rýsuje se,
krajina již v slunném třpytu.
Vodopád tam je-podívej se...
Můj jednorožče:Jsi tu?Jsi tu?
5.)Lovců hlasy volající,
jednorožce svého shání.
Ztracení a zoufající...
Teď volají ho z plání.
6.)Nepřijde k nim, kdyby mohli,
vzali by mu svobodu.
V té chvíli se větve pohli-
Vrací se teď k domovu.
7.)Zmizel,jak vítr rozplyne se.
Vrátí se ještě někdy k nám?
Vítr jež špatné zprávy nese,
jen jeden lovec-vrátil se sám.
8.)Ostatní zmizeli,
při beznadějném honu.
Že zvíře lovily,
tak neunikli skonu.
9.)Od té doby za skálou.
U jezera s tyrkysovou vodou
s vodou velmi hlubokou
a na břehu s trávou smaragdovou...
10.)Žije bílý jednorožec,
se zlatou hřívou a kopyty.
Až nastane světa konec-
Zmizí on-a s ním zmizíš i ty...
a stojím u sluje dračí.
Pod nohama mám měkký mech
a nádherný drak tu kráčí.
Má jantarové oči.
Je snad starší než matička země
a kolem mě se točí.
3)Srdce mibuší-tep se zrychlil.
Blíží se-Na dosah ho mám.
Představa že by vzduchem plachtil...
Volný, svobodný a sám.
4)Ta představa je nádherná, je krásná.
Smaragdový drak na modré obloze.
Pro zkažený svět by možná byla spásná...
Teď leží-v elegantní poloze.
5)Ta vůně,krásná, je starobylá-
Cítím oheň a dřevo pálené.
Kdy tě zem prvně uviděla?
Můj milý draku, v zemi milené.
6)Tu promluvil...
Ten smaragdový drak.
Jak by lovil-
Slov v paměti strak.
7)Chtěl bys mě zabít,rytíři?
Zněl vzdáleně jeho hlas.
Myšlenky hlavou zavíří.
Řekl to-já cítil mráz.
8)Chtěl jsem a již nechci zabíjet.
Nelačním tolik po krvi.
Vždyť za co by potom stál náš svět.
Když by jen učil-Zabíjet.
















Zdravím. Nechci tady rýpat, ale nebylo by špatné trošku zviditelnit některá písma...