9. Andělská síla - Tokishek Uwa

24. října 2010 v 20:36 | Tokishek Uwa |  Andělská síla - Tokishek Uwa
Ano, ano! Opravdu je tu další kapitolka k povídce od mé kamarádky. Tokishek Uwa si konečně přichystala opravdu úchvatnou část, a já doufám, že si počtete stejně jako já... Pokud jste tedy něco z předchozích kapitol nezapomněli jako se to podařilo mě. Zdárně jsem však všechno pochopila, těším se na další kapitolku, a omlouvám se, že jsem ještě neodpověděla na e-maily, protože já teprve teď přijela od babičky. Vaše Berenika

Tokishek Uwa - Andělská síla - 9. část


Přejedeme skrz bránu a ocitneme se ve starobylém městě. Jde vidět, že tady po staletí nikdo nebyl. Město vypadalo úplně jako ve středověku. Trhy, lidi, domy i cesta, po které jsme jeli. Byla to jako cesta do minulosti. Jeli jsme pořád výš. "Vidíš ty čtyři věže?"
"Ano."
"To jsou čtyři věže Avalonské. Ta první na vlevo je pracovna sv. Gabriela, našeho archanděla. Ta druhá je kolej pro dívky. Ty dvě v zadu jsou taky koleje. Ta vlevo je pro učitele a vpravo pro chlapce.

Vjedeme do nádvoří školy. Vystoupím z auta a mráz mě zaštípá na tváři. Pár studentů procházejících kolem se na nás podívalo. Nejvíc ale pozorovali mě. Dívali se na mě jako na vetřelce. Teď jsem si přála být neviditelná.
Odvrátili ode mne pohled a začali si něco šuškat.
"Asi si myslí, že jsem kráva."
To si o mně myslela celá má bývalá třída. Pohltil mě pocit mrzutosti. Chtěla jsem, aby mě vzali mezi sebe.
"Pojď, jdeme za ředitelem."

Prošli jsme kolem těch lidí do hradu. Pak po točitých schodech nahoru. Octnu se ve velké kulaté chodbě. Byly tam jen jedny dveře.
"Ale, kdopak se nám to vrátil? Rebelská dvojčata, a nejsou sami."
Podívám se směrem za tím hlasem. Stála tam dívka. Mohlo by jí být tak asi třináct. Měla dlouhé, oříškové vlasy až po pás. Zelené kočičí oči. Stála u okna a lokty se opírala o parapet. Šla k nám a přeměřila si mě pohledem.
"Ahoj Jumi, Tak co se tady stalo za tu dobu, co jsme tady nebyli?"
Řekl Tom a nahodil znuděný postoj.
"Ale nic, jen to, že se zpřísnily pravidla. Bez vás tu byla nuda. Musíme naplánovat ten silvestr."

Jumi byla super. Normálně se semnou bavila. S Tomem byla očividně nejlepší kamarádka. Měli si toho spoustu co říct.
Zavolali nás, vstoupím do poloprázdné místnosti. Naproti byl jen bílý kamenný stůl a za ním dva velké svícny. Za stolem seděl postarší muž v bílém plášti a zlatě vyšívanou štolou. Pohlédl na mě a usmál se.
"Ahoj, vítej mezi námi Toki. Jsem rád, že jsi tady."
"Hmm tak to jsi dědku asi jediný."
"Konichiwa."
Pozdravím a myslím si svoje. Bill a Tom se ukloní, udělám totéž.
"Jaká byla cesta?"
"No, napadli nás Ghunové."
"Stalo se vám něco?"
"Jo, podívejte se na mě! Ti dva nemají ani škrábnutí. Proč to vždycky schytám já a moje auto?"
Tom chytl nerva.
"Uklidni se Tome. Toki, tady máš rozvrh hodin a podrobnější informace. Na chodbě již čeká dívka, která tě tudy provede.
"Můžeš jít a vy dva tady zůstaňte."

"Tome, tvé auto necháme opravit."
"Zase."
Tom zabručel.
"Jak tedy probíhala cesta?"
Bill se ujal slova.
"Toma smetli ze silnice. Chtěli Toki, chránili jsme jí. Pak jí ale chytli, ona se pak zachránila sama. Vyléčila Toma."
"Cože?"
Gabriel byl zaskočen.
"To, co bylo předurčeno se stane. Tomu nezabráníš."
"Pane, ona je…."
"Ticho! Nikdo nemůže být. Je to holý nesmysl."
"Celá zářila, léčí, ona musí být…"
"Ticho už! Jděte a nechci o tom už nic slyšet."
"Na, myslím, že ta ti padne nejlépe."
Jumi mi zrovna podávala uniformu.
"Nosí se jen během vyučování, ne celý den. Pojď, teď ti dám učebnice."
Ty knihy byly zatraceně těžké.
"Váží to snad tunu."
"Bohužel, kimono si budeš muset pořídit sama a zbraň ti dá tvůj sensei."

Pak mě zavedla na dívčí kolej. Ukázala mi můj pokoj.
"Tohle je tvůj pokoj, vybal si a tady jsou klíče. Nezapomeň číslo 223."
Jumi odešla, zůstanu sama ve svém pokoji. Měl červeno bílou barvu. Začnu si vybalovat. Pak uslyším nějaký výkřik, ozývající se z chodby. Vyjdu ven a tam uvidím nějakou stepující blondýnu a hrozně řve.
"Fuj, dejte to pryč! Dejte to pryč!"
Nějaká zrzka jí chytne za ramena.
"No tak Liso klid, ukaž, co tam zase máš."
"Mio, podívej."
Prstem ukázala dolů, po zemi lez velký šváb.
"Fuj."
Všechny holky sledovaly, jak ten šváb zalézá do díry ve zdi. Pak si ale všimnou mě.
"Sakra, proč jsem na tu chodbu lezla? Teď se každá otočí a ani semnou nepromluví."
To jsem se ale šeredně spletla.
"Ahoj, ty jsi ta nová holka, že?"
"Jo, ahoj."
"Já jsem Mia, tohle je Lisa."
"Já jsem Jumi, ale my už se známe, že? Tohle je Aiko."
Jumi ukáže za sebe. Stála tam dívka se špinavě blond vlasy.
"A sakra."
"Co?"
Ozve se čtyř hlas. Všichni se podíváme na Lisu.
"Co, co. Sakra, další důvod, proč udělat párty. Jo a jak se vlastně jmenuješ?"
"Toki."

V temné místnosti osvětlené svícemi seděl na vysokém trůně muž. Pohrával si s plamínkem ohně.
"Můj pane."
Ozvalo se z koutu místnosti. Muž s nazrzlými vlasy vystoupil ze stínu. Bílý pramen vlasů mu spadl do tváře.
"Mluv, co jsi zjistil."
"Už jí našli."
Jen přikývl a dal mu pokyn k odchodu. Když odešel, vztanul ze svého trůnu a otevřel tajné dveře. Vstoupil do své laboratoře. Přešel kolem stolu k velkému, dalo by se říct akváriu. V něm bylo nahé tělo mladé dívenky. Byla připojena na spoustu hadiček.
"Neboj se mé dítě, brzy tě propustím z tohoto vězení."
Zašeptal a odešel.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Keta Keta | Web | 24. října 2010 v 20:49 | Reagovat

Wow, využiju tvých slov, protože to úžasně vystihují - to je úžasné! :-D

2 Keta Keta | Web | 24. října 2010 v 20:50 | Reagovat

[1]: *úchvatné xD Už neumím ani psát xD

3 Rabe Rabe | Web | 24. října 2010 v 21:31 | Reagovat

skvělé jako vždy, už se těším na pokračování, je to opravdu napínavé ;-)

4 Tokishek Uwa Tokishek Uwa | 25. října 2010 v 18:15 | Reagovat

Je, je díky lidi! Ja sem tak ráda, že sem začala znovu psát tu povídku. No jo, nima času, blbá škola! :-D

5 yellow-dog yellow-dog | Web | 26. října 2010 v 17:17 | Reagovat

Opět jsem hltala slovo za slovem.
Akorát ty jména jsou na mě trochu moc složitá :D.
PS : Nevím jestli je to mým opracovaným počítačem a nebo obrázkem, ale nezobrazuje se mi obrázek :(.

6 Tokishek Uwa Tokishek Uwa | 26. října 2010 v 19:51 | Reagovat

Tak to newím, ale Beru rikala, že obrázky tam nebude dávat. ;-)

7 Tokishek Uwa Tokishek Uwa | 12. listopadu 2010 v 21:35 | Reagovat

a stemi e-maily si nic nedělej. :D

8 Murarik Murarik | E-mail | Web | 1. března 2012 v 14:25 | Reagovat

A votom to je....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama