Klíč k pohádce

10. prosince 2010 v 7:00 | Berenika |  Jednorázovky

Klíč k pohádce

Natáhla malou ručku, aby se dotkla zrezivělého povrchu. Stála přitom na dětské stoličce polepené tisícem malých samolepek z časopisů, které ji učily číst a velké modré oči prozkoumávaly okolí stejně jako vzápětí ten neobyčejný klíček pověšený jako vždy na šňůře na prádlo. Jediná zvláštnost vlastně byla, že na půdě se jejich prádlo nikdy nesušilo. A že to byl klíč, který vedl do pohádky. Stačilo natáhnout ruku trochu víc… Pokusila se ho sundat, ale byl příliš vysoko. Nad hlavou se jí roztančila světélka hvězd, která pronikala na půdu, aby ji chránila, když se roztřásla stolička pod jejíma nohama. Nebezpečí pádu do té chvíle nevnímala. Křečovitě sevřela svůj klíč.
,,Mami…" zašeptala dětským hláskem. ,,Maminko!"
Ne, maminka tam nebyla. Ani nemohla přijít, byla v nebi. S tatínkem. Babička to vyprávěla.
A v nebi to bylo jako v pohádce, takže aby se tam dostala, potřebovala právě tenhle klíč.
Vítr rozcuchal plavé vlásky a jemně nařasil bílou noční košilku, kterou na sobě i v tom zimním období měla. Plamének svíčky postavený v okně zhasnul a ona se ocitla ve tmě, kterou rušily jen její strážkyně hvězdy. Hvězdy, které nosily o Vánocích štěstí. Seskočila v náhlém popudu na dřevěnou podlahu a vyklonila se z okna. Měly být brzy Vánoce - už zbývaly jen tři týdny, ale nesněžilo. Neobjevila se ani vločka, kterou by mohla zachytit do teplých rukavic. Ráda sledovala, jak jí roztávají v dlaních. Její kamarádky vločky. Tatínek říkával, že v pohádkové zemi jsou pořád a nestudí.
příliš Znovu ožila a odrazila se bosými nožkami od země. Jenže na ten poklad stejně nedosáhla. Visel daleko. Nedosažitelný. Pohádkový.
,,Renatko…"
Provinile se ohlédla za chřaplavým hlasem své babičky. Sledovala zamračenou tvář. Na to nebyla zvyklá. Její babička byla krásná, když se usmívala. A měla ji ráda. Cítila se provinile, ale nevěděla pořádně, co provedla. Jen, že tam byla. Půda byla zakázaná…
A léta chátrala. Po té události už neslyšela babičku promluvit a z pohádkového klíče se stala hrozba. Nikdy už se ho nechtěla dotknout. Nikdy už nechtěla cítit chladivý drsný povrch pod prsty. Nikdy.
A v takovém přesvědčení dospěla. Babička zemřela a ona zůstala sama, ale na tu půdu už nešla.
Až po mnoha, mnoha letech přišel čas, který obrátil její život vzhůru nohama.
Bílá noční košile jí příjemně chladila v teple hořícího krbu. Položila šálek bylinkového čaje na stolek a vstala, aby se protáhla. Přece jen zestárla. Její život utíkal příliš rychle, když tu nebyla její babička. Rodiče už si ani nepamatovala a babiččina tvář se jí rozmazávala před očima. Vlastně už sama byla babičkou. S jednou neposlušnou vnučkou, která k ní jezdila na prázdniny. A ona jí vyprávěla pohádku o klíči. O klíči, který by jí ukázal její prababičku a pradědu. Až žasla, kolik si toho o svých rodičích vymyslela.
,,Káťo?"
Zastavila se na dlouhé starodávné chodbě, kde jako vždy viselo zrcadlo v pozlaceném rámu. Zavřela oči a představila si sama sebe. Malou holčičku s kdysi plavými vlásky, která se drží své mlčenlivé babičky. A najednou jí přišlo, že je čas to zopakovat. Čas odejít. Umřít. Byla nešťastná, když její babička odešla, ale věděla, že jí je dobře. A teď, po letech přišel čas i pro ni. Najde dveře, které odemknou její cestu k rodičům. Vlastně je našla. Našla je za svými zšedivělými vlasy a za vráskami pokrývajícími její usměvavý obličej.
Teď ještě ten klíč.
,,Babi! Babi, podívej!"
Zalapala po dechu, když ho uviděla v jejích dlaních. Její malá vnučka zjevně nebyla tak malá, aby na něj nedosáhla. Usmála se a vytáhla z Katčiných světlých vlasů pár jemných pavučin. Její vnučka se na ní překvapeně podívala.
,,Děkuju." Zašeptala Renata a vzala do ruky ten zrezivělý předmět, který jí scházel. Věděla, že pořád byl tam, kde ho kdysi našla ona - na staré šňůře na prádlo, kde se ale jejich prádlo nikdy nesušilo.
Na půdě, kam ona už se nikdy nepodívá. Když ten večer šla spát, věděla, co najde. A našla. Ráno jí našli s úsměvem na rtech a slzami v očích. Našli, ale vlastně nenašli. Její duch odešel dveřmi odemčenými kouzelným klíčem, který toho dne zmizel. Nikdo ho už neviděl, i když si byli jistí, že ho při usínání držela příliš pevně na to, aby jí vypadl. A tak ve stejném vánočním večeru jako kdysi ona našla její vnučka pohádkový klíč. A tím klíčem, díky kterému se Renata šťastně shledala se ztracenými rodiči ve své vlastní pohádce, skončila i dnešní pohádka. Konec.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 writterworld writterworld | Web | 10. prosince 2010 v 7:51 | Reagovat

Ahoj :) To som ja - scarletdiary :D Aby si sa nezľakla . Vieš , píšem teraz na druhý blog a tak som sa rozhodla , že si odpočiniem čítaním nejakej tvojej poviedky . A stalo sa . Je to krásne . Ale trochu smutné . Nemohla sa babička nejak ochrániť ? Ostať ? Ale tak to už v príbehoch chodí ...

2 Keta Keta | Web | 10. prosince 2010 v 14:21 | Reagovat

Ach... Mám chuť tuhle povídku zfilmovat a pouštět ji o Vánocích v televizi, místo těch hloupostí, co tam chodí :D
...Aby lidé viděli, jak nádherný to je příběh :-)

3 Krasivija Krasivija | Web | 10. prosince 2010 v 14:25 | Reagovat

Zvláštní, tajemné, krásné, smutné a zároveň veselé...
Prostě překrásný příběh.

4 Lady Vivianne Lady Vivianne | Web | 10. prosince 2010 v 17:39 | Reagovat

♥♥♥

5 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 10. prosince 2010 v 18:57 | Reagovat

Krásně napsané, čtivé a dojemné. Moc, moc krásné!!!! Opravdu! Souhlasím s druhým komentářem. Jako film by to bylo skvělé! :-)

6 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 11. prosince 2010 v 9:43 | Reagovat

prosím, číst a chápat =)
http://sussanah.blog.cz/1012/ls

7 Illian Illian | Web | 11. prosince 2010 v 11:37 | Reagovat

Páni, je to krásné. Takové smutné, ale moc krásné. Vlastně mi přišlo, že člověk tak nějak tuší, že když jí dala vnučka klíček, tak zemře, ale...je to úžasně napsané :-)

8 Chiara Chiara | Web | 11. prosince 2010 v 12:25 | Reagovat

Ahojky, máš moc pěkný blog a krásně píšeš. Chtěla jsem tě poprosit o nějakou tu konstruktivní kritiku. Předem děkuji.

9 Drom Drom | Web | 11. prosince 2010 v 12:29 | Reagovat

Na začtku sem byla drobátko zmatená, jestli teda ten klíček chytla, nebo ne.:) ale pak..:) bylo to podle mě moooc dobré, hlavně ten konec byl naprosto fascinující...:) mám ráda takové filozofické pohádky a tahle byla skvělá..:)

10 Tokishek Uwa Tokishek Uwa | 11. prosince 2010 v 17:35 | Reagovat

Jé, to bylo tak krásné. Souhlasím s Ketou, je to moc krásné nato, aby to zůstalo jen v písmové formě. :-D

11 Chiara Chiara | Web | 11. prosince 2010 v 18:06 | Reagovat

Moc děkuji za pochvalu ;D

12 ♥ Kateen ♥ ♥ Kateen ♥ | Web | 11. prosince 2010 v 20:51 | Reagovat

Ahojky velmi mně zaujal tvůj blog a napadlo mně jestli bys nechtěla být SB ? prosím odepiš na blog a promin za reklamu !!

13 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 11. prosince 2010 v 21:26 | Reagovat

vyhodnocení je venku, jsi v prvním článku =) http://sussanah.blog.cz/1012/ls-vyhodnoceni-prvniho-kola-soutezici-1-7

14 Porcelánová Baletka (Lady-iLL) Porcelánová Baletka (Lady-iLL) | Web | 12. prosince 2010 v 15:07 | Reagovat

jo tak ,to bych taky chtěla mít rozvrženej celej den a vědět přesně co budu dělat..chtěla bych se takyněčím zaměstnat..jenže nevím...pořád se brdím v myšlenkách ,mám divný období to je asi vše...:( - jinak to co jsi napsala se mi líbí .)

15 yellow-dog yellow-dog | 12. prosince 2010 v 15:45 | Reagovat

Čtivé, ůžasné prostě... prostě... a už mi zase došli slova.
Opět jsem hltala každé slovo. Smutné, ale zároveň veselé... takové... nádherné a kouzelné :)!
PS : jako film, by to bylo úžasný :). Můžeš to poslat nějakýmu režisérovi, stejně už jim docházej nápady :-D

16 Chiara Chiara | Web | 12. prosince 2010 v 18:14 | Reagovat

Díky.

PS.: Ta další se právě teď píše. :D

17 Chiara Chiara | Web | 13. prosince 2010 v 15:55 | Reagovat

Já se na to taky moc nekoukám. A hnedka přidám Bílou horu. Taky má něco do sebe...

18 Střelenka Lenka Střelenka Lenka | Web | 13. prosince 2010 v 20:08 | Reagovat

Ahoj,prosím nehlásneš pro FIALOVOU barvu?Díky moc.. :) Ráda oplatím xD
ODKAZ:

http://hoggy-warty.blog.cz/1012/sonbarva-3-kolo#comment84640606

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama