A život jde dál...

14. února 2011 v 11:35 | Berenika |  Téma
Po dlouhé době jsem se rozhodla napsat článek na téma...
Vaše Berenika.

Je to ošemetné téma, na které se snažím něco napsat.
Už několikrát jsem smazala všechny napsané řádky a začínám znovu.
Jenže v životě někdy nelze začít od začátku. Něco řeknete a až poté vám dojde, že už to nemůžete vzít zpátky. Já jsem se nikdy nedokázala tak ovládat, abych sem tam po někom nehodila uražený pohled či nepronesla nějakou jízlivou poznámku. A pak jsem toho litovala. Nebylo to to jediné. Vždycky jsem se snažila spíš chránit přátele. Říkali mi, že jsem jako lvice, když jde o něco, co mám ráda, ale když se mám postarat o sebe stáhnu se a nechám si vše líbit. Možná v jedné věci měli pravdu. Když mi nadávali, bylo mi to jedno. Člověk si zvykne a život jde dál, ale jak to jde dál už to nevydrží. Je urážlivý, dá se říct spodina společnosti. Troufám si říct, že kdybych zůstala, kde jsem byla, nebyla bych to už JÁ.

Říkám si, jestli za to nemůžeme my?
To my jsme vždycky dávali přednost ,,Bílé" barvě pleti stejně jako v jiných oblastech jsme například odsuzovali homosexualitu. Kdoví, jak by dnes bylo, kdybychom jí nedávali ten vedoucí post. Je to zákeřné, dát někomu moc, ale je zákeřnější jí dostat. Naštěstí jsou doby otroctví už dávno pryč, ale mě pořád mrazí, když si na ně vzpomenu.
Kolik jen právě rasismus stál lásek? Kolik příběhu alá Shakespear se odehrálo na krvavém pozadí?
A hlavně kolik se jich ještě odehraje.
Když mluvím o Shakespearovy, vidím tam další samostatný příběh. Podle některých pramenů měl i on lásku. Lásku, která neměla pleť, jakou by si přál. Možná si říkáte, proč o ní víc nepsal, ale on o ní psal. Netuším, proč právě básně, které věnoval dívce, která byla nejspíš míšenkou nebo měla tmavou pleť, zůstaly pro většinu z nás zapomenuté. A jen bůh ví, zdali by byl Romeo s Julií známým párem, kdyby on či ona měli jinou barvu pleti. V dnešní uvolněnější době snad, ale kdysi? Snad by ho za to linčovali. Možná, že to tak mělo být. Možná, že on si ten romantický, ale krutý konec vysnil pro sebe a pro ni.
Slovo rasismus nikdy nebylo na místě, ale třeba mě mučte za to, že nenávidím ten pocit pátravých očí, když projdu kolem kluka, který nejméně třikrát propadl a věčně drží v ruce cigaretu. Nenávidím ho. Ano, nenávidím. Není to ale proto, že má jinou barvu pleti, to není rasismus. To je proto, že nenávidím ten pocit, když vdechnu kouř, který ho zahaluje. Ten pocit špíny, když kolem něj projdu. Nikdy bych se ho nemohla dotknout, protože jsem znechucená jen pohledem na něj. Říkám si, že bych to měla krotit, ale nedokážu to. Stejně se ale, to mi věřte, zachovám a cítím, když projdu kolem lidí, kteří sice mají tu ,,bílou pleť" ale s ní zdědili i vizáž vrahů, rasistů, sprosťáků a nevím čeho ještě.

Jsme si rovni a oni bývají utlačováni. Ano! Ale měli bychom si uvědomit, že si nejsme rovni jen v tom dobrém, ale i v tom zlém. Všichni mluví o tom, jak jsou chudáci utlačováni a oni přitom nepracují a chodí jako ten, ze kterého je mi zle. Mladý kluk, kdyby nekouřil, nebral drogy a nepožíval příliš často alkohol... Možná by pak byl milý. Možná bych se neštítila kolem něj projít. Možná, že bych se nebála, že mi něco potajmu vytáhne z tašky, když projdu příliš pomalu kolem něj.  Nechci, aby to vyznělo jako rasistický text, ale když si pomyslím, že oni jako ,,chudáci, kterým nikdo nedá práci" dostávají na děti větší příspěvky než mí rodiče dohromady plat, tak je mi zase zle. Když procházím, kolem domu, kde žijí, dýchám hnusný kouř bůh ví z čeho (ale z ohně to vskutku není) Když si nedám do uší sluchátka na plné pecky slyším nejméně deset sprostých slov, když je vidím, jak nasadí chůzi alá ,,Já jsem machr." raději zrachlím krok, abych se s nimi nemusela minout. Mám strach a bojím se jich. Pouze dvakrát jsem viděla příslišníka ,,jiné barvy pleti" který by byl slušný a měla jsem je ráda. Byli to přátelé. A víte co? Oni žádné příspěvky neměli, stejně jako my. To jen ti špatní. Jen ty chudinky, které mají satelit, drahé auto, značkové oblečení a bůh ví co, ale zároveň jsou nějakým strašným rasistickým systémem naší vlády bez práce? Tak proč? Proč ?

My jsme je začali utiskovat. To bylo špatně. Ale když nebudeme brát jejich prohřešky ve znamení - Vy jste to dělali nám, my vám to teď vrátíme - v potaz, tak za chvíli nebudu moci projít ani po ulici. Teď, když mají všechno nám chtějí oplácet to špatné, co my jim kdysi vyvedli? Dobře, těžko byl myslím dosažený zákon o rovnoprávnosti. Velmi těžko a nikdo ho teď ničit nebude. S nimi už není co dělat. Berou si zpátky všechno i s úroky.
Fascinuje mě jiná barva pleti. Vskutku. Chtěla bych poznat jiné kultury, jiné národy, chtěla bych létat v oblacích a poznat svět, avšak budu-li se jich muset bát, tak to nepůjde. 
Vyřešila bych to jednoduše - Když už stát ubírá, ať nešetří na zdravotnictví a slušných lidech, ale ať sebere jim. Když mají patnáct tisíc bez práce a zachází se s nimi jako se svéprávnými dětmi, tak ať mají třeba tolik, jako normální ženy na mateřské. - A vsaďte se, že jakmile by se to stalo, tři čtvrtiny z nich by volaly po rovnoprávnosti a z nás by se rázem staly větší rasisti než byl Hitler. Ale s tou zbylou čtvrtinou, s tou bych se já moc ráda poznala. Moc ráda bych se jich třeba zeptala na to, jak žijí oni. Každý má jiné náboženství a kulturu a to mě fascinuje. Ale když někdo nemá nic, jen tu cigaretu v koutku úst a sociální příspěvky, tak není rasismus ho nemít rád. To je pouze a čistě pud sebezáchovy, který mi radí se takovým lidem vyhýbat. A to pokud možno hodně zdaleka.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Illian Illian | Web | 14. února 2011 v 17:47 | Reagovat

Ber? Jak to děláš, že to vždycky napíšeš tak...jak to je. No, nevím jestli se teď dobře vyjadřuji, každopádně souhlasím. Nevím co víc dodat. Prostě jsi uhodila hřebíček na hlavičku - to je asi to jediné co mě momentálně napadlo :-)

2 Venom Paparazzi Venom Paparazzi | E-mail | Web | 15. února 2011 v 19:12 | Reagovat

Já mám vlastně stejný názor jako ty. Vyhýbám se lidem ne podle barvy kůže, ale podle jejich chování. Přesně to, co popisuješ. U cikánů je to složitější v tom, že bohužel většina z nich stojí za prd. Znala jsem však jednu cikánku ze slovenska, která byla moc milá a fajn. Bohužel, všichni ostatní se kterýma jsem měla tu čest... no... hanba povídat...

3 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 15. února 2011 v 19:14 | Reagovat

dobře napsanej článek, ale hned na jeho začátku nemáš pravdu - otroctví není pryč. Země třetího světa jsou dál plný hnusných praktik na ženách, dětech a slabších :-x

4 Berenika Berenika | E-mail | Web | 16. února 2011 v 9:05 | Reagovat

[1]: [2]: Díky, tohle je dost ošemetné téma, tak se mi nepsalo nejlépe, ale dalo se psát... Díky, že jste to četli...

[3]: Já vím. Bohužel to vím, tady jsem chtěla mluvit jen o naší zemi a toho, co se nás dotýká. Nedokážu si nějak představit, kdyby se nás teď dotýkalo otroctví v ještě větší míře...

5 jesterka16 jesterka16 | Web | 16. února 2011 v 17:44 | Reagovat

Opravdu je to krásně napsané, čte se to mnohem líp než všechny ty opisy z wiki. Mám ráda, když má někdo vlastní názor a mimochodem, úžasný článek. :-)

6 Keta Keta | Web | 18. února 2011 v 15:20 | Reagovat

Sice se většinou podobných názorů zdržuji a nesouhlasím s žádnou ze stran, ale... S tímhle se prostě nedá nesouhlasit! :D
Napsala jsi to skvěle, pravdivě a souhlasuhodně xDD :D

7 yellow-dog yellow-dog | Web | 20. února 2011 v 9:05 | Reagovat

Souhlasím naprosto se vším :). Mě když se řekne slovo ,,rasismus" tak se ze všeho nejdřív vybaví Hitler. Já vím že je to dávno a tak ale zabíjet v plynových komorách nevinný děti... z toho se mi vždycky chce brečet.
Já vím že to byl magor, ale byl to magor co se dostal k moci, a to bylo špatně.
Bylo to prostě v tý době celí špatně :(.
Nádherně napsané :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama