Lavička

22. dubna 2011 v 15:21 | Berenika |  volná
Zase to samé téma. Díky tátovi mi tohle místečko ještě chvíli zůstane, jelikož jsem ho na ní načapala sedět. Přisedla jsem si, povídali jsme si a oba skončili s pláčem. Já vzlykala a po dlouhé době měla pocit, že se můžu někam schovat a brečet tátovi do košile ajemu prostě tekly slzy. Jen tak. Jen ty slzy... Donutilo mě to k další básni. Tak tady ji máte -

Lavička


Lavička, na níž jsme sedávali.
Mě tíží její žal.
Dřevo, které jsme oplakali,
když nechce zahynout
a slzy mořem plout
nechtějí, zda-li jsi znal
místo, kde do něj spadávali.
Místo, kam jsi byl zván.

Život, co jsi ho ztratil
ji shodil na kraj žití.
Život, který sis zkrátil
svou vlastní nevinou
a poté právě s tou
na měsíc večer výti.

Hvězdy nám nevrátil,
kdo zemřel milován...
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jasmína Jasmína | Web | 22. dubna 2011 v 16:23 | Reagovat

pěkné :-)

2 agrenej agrenej | E-mail | Web | 23. dubna 2011 v 15:49 | Reagovat

Moc krásná báseň. :-)

3 Krasivija Krasivija | Web | 23. dubna 2011 v 22:57 | Reagovat

Tato báseň je plná žalu stesku a utrpení.
Ale je pěkná.

4 Keta Keta | Web | 24. dubna 2011 v 21:57 | Reagovat

Nádherná báseň :)

5 Monča Monča | Web | 25. dubna 2011 v 13:10 | Reagovat

Dojemná a nádherná bádeň.

6 Monča Monča | Web | 25. dubna 2011 v 13:10 | Reagovat

[5]: Báseň

7 Arya Arya | 25. dubna 2011 v 17:59 | Reagovat

Krásné, ale smutné...

8 Illian Illian | Web | 25. dubna 2011 v 20:04 | Reagovat

Och, nádherné. Čiší z toho emoce a je to...krásné. Opravdu :-)

9 Tokishek Uwa Tokishek Uwa | 26. dubna 2011 v 9:36 | Reagovat

Krásné, ale smutné. :)

10 Rabe Rabe | Web | 30. dubna 2011 v 12:16 | Reagovat

emocionální básně jsou vždy nádherné už jen z toho důvodu že poukazují na city člověka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama