
Tam, kde nám dovolí dýchat
13. června 2011 v 13:12 | Berenika | Jednorázovky
Komentáře
Lidi to je hnus až se mne stoho chce zvracet co vas to napada ebo vite co se rika o emacich ze emaci jsou stary ptaci
[3]:
1) Absolutně nevíš, co znamená "Být emo."
(Pravděpodoně moc věříš nesmyslným pravidlům, která najdeš na internetu XD )
2) Já nejsem emo.
3) Tohle je příběh. Ne něco, co hodlám udělat. Problém?
4) Vyhledej si ve slovníku slovo "Diakritika," v komentáři ti chybí tři čárky, kam se píše "tečka" nebo "velké písmeno" ses pravděpodobně ještě vůbec neučila, což?
5) Až budeš psát místo "stoho" "z toho" a místo "ebo" "nebo" pak teprve ostatním předváděj svůj názor. Bude to alespoň vypadat kultivovaně.
6) Ne, fakt nevím, co se říká o "emácích." Ale můžu ti prozradit, že z toho teď mám druhé vánoce.
7) Víš, co se říká o lidech jako jsi ty? Taky znám pár výstižných slov XD Zní asi takto:
A priori. (Bez předchozího zjištění.)
Abi in pace. (Odejdi v pokoji.)
Acta non verba. (Činy, ne slova.)
Aqua et panis est vita canis. ( K psímu životu je třeba jen voda a chléb.)
Calumniare audacter, semper aliquid heret.
(Statečně pomlouvej, vždy něco ulpí.)
Discas oportet, quamdiu est, quod nescias.
(Tak dlouho se už, dokud trvá tvoje neznalost.)
Ego sum, qui sum.
(Jsem jaký jsem.)
Optima philosophia meditatio mortis.
(Nejlepší filozofie je rozjímání o smrti.)
P.S. - Díky, že jsem si díky tobě mohla procvičit latinu ![]()
Není to špatné, celkem se mi to líbí. Sice se asi nesmířím se špatnými konci u většiny boggerů, jelikož ne všechno musí skončit špatně, ale k někomu to asi prostě patří.
Dobře napsané.
S. R.
[3]: hele kámo, jak by si všimlo každé pako, tahle povídka zcela evidentně není o nějakym vyžívání se ve smrti a podobnejch emo věcech, nýbrž o touze po svobodě, teda jesi sem to správně pochopila. o touze po svobodě, které se nám zde občas moc nedostává, po svobodě od věčnejch zákazů a nechápavosti lidí jako seš ty
teda já to aspoň tak chápu. možná, že autorčin záměr byl jinej, ale já to cítim takle.
[7]: Autorčin záměr byl přesně tenhle. Děkuju ![]()
[6]: Víš, většina věcí končí špatně. Happyendy neexistují, lidé si je vymysleli jen aby měli v co doufat. Zakladatelé šťastných konců vědí, že doopravdy existují jen reálné konce a snění....
Povídka je zajímavá. Já taky často přemýšlím o tom, co se stane a trochu mne utěšije, že s jediným, v co můžu navždycky doufat a v co věřit je to, že jednou smrt přijde a já se dozvím, co je dál., Zajímavé, že chceš rozjímat na smrtí a píšeš to, co je před ní. Co je po smrti zůstává záhadou. Představuju si jí různě, ale trochu mám strach, že je to jen dětinskost a že po smrti nebude už nic. Že člověk vznikne, žije a následně zemře a dál nic už není. Ale já bych moc chtěla a věřím tomu, že po smrti ještě něco je!
Povídky o umírání mě moc zajímají, podle mě jsou nejkrásnější :3
Nejdřív jsem se bála, že ji zabije blesk!
Ale jak skočila... to bylo hezké :)
Hrozně moc se mi líbí jak úžasně detailně popisuješ její pocity ![]()
Moc hezky se mi to četlo. Krásně jsi to napsala. Ležela jsem v tom a hltala každé slovo... tleskám!
Oho, to se mi líbilo. Sice jsem neměla tolik času abych pročítala všechny komentáře, ale všimla jsem si, jak kdosi zmínil špatný konec. Zajímavé...je tohle vůbec špatný konec? Rozhodně se mi líbí ta pasáž: „Dravce, který raději zvolil smrt, když ho chtěli zavřít do klece.“ Dává to povídce naprosto jiný rozměr. Je to úžasné. ber, tohle se ti zase povedlo. Vážně moc. Je to...jako by všechno volalo po svobodě a kdo ví, co je po smrti. Kdo ví, co je vlastně smrt, že? Takže třeba je tam svoboda. Proto se mi ten konec líbí asi ještě víc. Navíc jsi to bravurně napsala, takže z toho na mě dýchala volnost, život bez překážek. Je to opravdu fascinující povídka a nutí člověka se zamyslet. To se mi opravdu líbí. *spokojeně se uculuje*
Héé, to je nádherný.. Ty doplňující slova mě táhnou číst další a další.. Fíha! Škoda, že je to jen jednorázovka!
A zase se ti to povedlo! :). Ano, tohle mě vážně nutí k zamyšlení. Myslím že dívka v třetím komentáři, to pochopila asi trochu jinak než to bylo myšleno.
Jinak to s tím - co bude po smrti... já sama věřím že se každý dostane tam v co skutečně věří. Ale každý to má jiný :).
Jinak povídka mi úplně vyrazila dech. No jo, to je něco jiného než moje nemotorné vyjadřování
.
Jedním slovem : Dokonalé.
















nádhera. trochu mi to připomíná mě, hrozně ráda si totiž sedám na okno a máma se pořád bojí že spadnu. ne, že bych fakt chtěla vyskočit, ale občas mě napadá, jaký by to asi bylo. achjo, já bych tak ráda uměla lítat!