Inferi V - Přátelé do konce

5. července 2011 v 20:38 | Berenika |  Inferi
Přiznejte se, přestává vás to bavit (Ironický úsměv) Čím častěji píšu, tím méně lidí to čte.Ale pryč od toho.
V dnešni kapitolce jsem odtajnila něco o Zorankách pro Yellow dog, jména Aralunathamových přátel... Ehmm... Budeme mu raději říkat Nathame, že ano? XD Také jsem se snažila odhadnout myšlenky hlavního hrdiny a zapojit ho (konečně) do příběhu. Příjde mi, že mu dávám málo prostoru. Nicméně nebojte. Spolu se svými přáteli již brzy vyrazí na okouzlující cestu plnou dobrodružství. Těšíte se?
Vaše Ber.


Inferi V

Přátelé do konce


Daren, chlapec trochu při těle s krátkými vlasy něco mezi nejsvětlejším odstínem hnědé a nedozrálým, bledě zlatavým obilím, které mu neuvěřitelně často spadávaly do očí, se sehnul pro spadané krabice. Pokud máte dojem, že se v klášteře nevyskytuje šikana, pak ty tenebrijské byly vyjímkou potvrzující toto pravidlo. Zkontroloval pohledem pod víko béžové svíčky určené pro představeného kláštera. Zaplavil ho pocit úlevy, když se ujistil, že ani jedna není přelomená. Prozatím, napověděl hlas v jeho mysli. Kdyby se neobjevil nejstarší z jejich trojice, asi by byly. Věnoval staršímu chlapci mírný úsměv.
"Nebylo třeba zasahovat." Povzdechl. "Udělají to znovu a rádi až tu nebudeš."
Ten se pousmál. Hnědé vlasy po ramena nosil narozdíl od většiny svých vrstevníků rozpuštěné. Byl to jeho charakteristický rys. Lucian mu položil ruku na rameno.
"Tak to ti budeme muset pořídit ochranku."
"Oh, jsem nadšený."
"Právě proto to říkám."
"Tímhle stylem mi za chvíli budete napouštět vanu a drhnout záda."
"Mile rádi."Posledním výrokem ho starší chlapec odrovnal.
"I když mě bude stačit dívat se, jak si s tím Natham dává práci."
Lucian narážel na své hluboké, sokolí oči. Zastrčil ruce do kapes tmavého kabátu a nasadil svůj obvyklý výraz někoho, kdo má na víc a je s vámi jen proto, že musí. Nebylo to namířené proti Darenovi a ten to věděl. Jen to patřilo k Lucianově životu.


Natham se dlouhou chodbou blížil ke svým společníkům.
Minul několik zdobených výklenků a jakmile zjistil, že mu k nim zbývá už jen pár kroků, ušklíbl se.
Pořád stejní. Dar jako vždy musel někomu pomáhat s tuctem krabic, o kterých se tvrdilo, že jsou důležitější než ve skutečnosti byly a Luk se pro změnu tvářil, jako kdyby je neznal. Zastrčil ruce do kapes svého mnohem odřenějšího kabátu po přítelově vzoru, i když dávno věděl, že toho efektu ledabylé elegance jako jeho přítel nikdy nedosáhne.
Beze slova se k nim připojil.
Daren odněkud ze skrytých kapes svého kabátu vytáhl několik zoranek ještě ve tvrdé skořápce.
Kousky z ní se brzy začaly sypat do další z jeho kapes. Pokusil se jim pak chutné ovoce nabídnout, ale když se oba odtáhli s nevyslovenou poznámkou o době pobytu zoranek v jeho kapsách, raději to vzdal. Ve skutečnosti tam byly jen od jejich minulého jídla, ale vysvětlovat to by bylo asi zbytečné.
Lucian se zamračil, když spatřil podivný shon v místnosti. Natham stejně tak, nýbrž z úplně jiného důvodu. Vzpomněl si na podivný sen, který se mu k ránu zdál a zády mu projelo nepříjemné mrazení.


Lucian rád pozoroval své bezstarostné přátele.
Bylo vcelku jedno, jestli při jídle nebo při uctívání Latet. Jen je rád pozoroval. Připomínali mu to, jaký byl jeho bratr než ho odvedli ve jménu bohyně, kterou celou zem nutili uznávat. To byl také důvod proč syn jednoho z nejslavnějších rodů Sokolích lidí skončil tady. Při podřadné práci v klášteře. A málem by zapomněl - Při uctívání bohyně, se kterou nechtěl mít nic společného.
Sarkasmus z jeho výrazu jen sršel. Poklekl vedle Darena. Tak to bylo vždy. Natham byl jako nováček v klášteře poslední v první řadě, pak Daren. A on hned vedle něj. Byl tím, který je měl životu zde učit. Sklonil hlavu a čelem se dotkl země. Pootevřel ústa, aby to vypadalo, že šeptá tutéž litanii, co ostatní, ale jejich trojice jako obvykle zůstala z ticha. Proto ho překvapilo, když uprostřed průběhu rituálu, který měl ukončit dnešní den, zaregistroval hlas svého přítele. Ve spáncích mu tepala krev. Přátelé až do konce? Teď už tomu nevěřil. Jak mohl zrovna Natham tak lehce začít věřit v tak obyčejnou věc jakou je nepřemožitelná, dokonalá bohyně. Přes všechna pravidla mírně naklonil hlavu na stranu, aby na přítele viděl. Zbledlá tvář, kterou spatřil, ho ohromila.
Křečovitě otevřené oči a rozšířené zorničky sledovaly ruku pevně sevřenou okolo stonku černé růže. Klášter se ponořil do tmy, všechny svíce zhasli a Luk se nedokázal odtrhnout od té podívané.
Květina s podivnou barvou květu zapříčinila krev stékající po Nathamově dlani. Měla ostré trny.
Nikdo jiný si nevšiml. Až teď. Kroky nejstaršího z mnichů se zastavili před nimi. Zvedl k němu hlavu. Sokolíma očima i v přítmí, které ozařoval pouze Arkilův svit, viděl přesně každý detail, každý záhyb jeho pláště i vrásky na obličeji vyzařujícím zoufalství. Aralunathm Ascanio, jeho skvělý přítel, se v posledním křeči zhroutil na zem. Dnes dosáhl sedmnácti let, byl plnoletý. Bylo možné, aby dnes dosáhl i smrti? Křečovitě zavřel oči, aby neviděl, jak se k nim starý mnich sklání a opatrně bere tmavou růži potřísněnou přítelovou krví do dlaní. Přátelé do konce? Možná... Možná, že měl pravdu. Tohle nebylo nepodobné konci, jaký mohlo mít v dnešní době pravé přátelství.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Keta Keta | Web | 6. července 2011 v 16:18 | Reagovat

Z toho si nic nedělej, jak začaly prázdniny, všichn ise někam rozutekli a většina blogů zaznamenává pokled návštěvnosti :D
To víš, že se na to dobrodružství těším, píšeš skvěle xD

2 Berenika Berenika | E-mail | Web | 6. července 2011 v 18:22 | Reagovat

[1]: Všichni :-D Jen já mám právě vysoký vzrůst "psací nálady" a celé dny nedělám nic jiného XD Moc ti děkuju.

3 Porcelánová baletka Porcelánová baletka | Web | 7. července 2011 v 21:06 | Reagovat

hele já to přečetla a líbilo se mi to sice občas nepřečtu všechny díly sem tam nějaký a nevím co se událo v tom předtím díle ,ale přečtu si to velmi ráda..:)

4 Berenika Berenika | E-mail | Web | 7. července 2011 v 21:07 | Reagovat

[3]: Moc ti děkuju, jsem ráda, že se ti moje psaní líbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama