
Modlitba
12. července 2011 v 10:01 | Berenika | volná
Komentáře
[1]:
(Oněměla a zírá na obrazovku, jestli se jí to nezdá)
Opravdu moc děkuji za pochvalu. ![]()
Tichá modlitba duši mou sevřela v němý kříž. Je to krásné, co víc k tomu říct.
Možná jen, že jsem čekal v posledních verších i něco, co by se rýmovalo s ,,jim něco prozradit." To mi tam trochu chybělo v melodii. ![]()
[3]: Děkuji. Ano, také jsem si toho všimla, ale já nerada měním verše, když už je dokončím. Možná jsem na to příliš líná nebo nemám ráda příliš vázané rýmování. Nejspíš od každého trochu ![]()
[2]: To ani neber jako pochvalu, ale jako pravdu. Pro mou osobu je více než krutá ![]()
Ta první sloka! Každé slovo jsem hltala.. :) Je v ní velká pravda a hloubka.
Ale celá báseň je moc povedená! ![]()
Čaute hlasujte tady - www.HPtales.blog.cz o svou nejoblíbenější kapitolu z HP7. Sama jsem docela zvědavá která vyhraje.
já už nevim co napsat. chce se mi napsat, že je ta báseň nádherná, ale to píšu pořád, protože to tak pořád je
![]()
Haha, Keta už tu je, i když netuší, proč by se mělo čekat zrovna na ni
TOHLE by mě odříkávat lidé v kostele, to by byla hned jinačí atmosféra! (Mnohem hezčí atmosféra, abych byla přesná
)
Páni! Proč jsem tady tak dlouho nebyla a odpírala si takovou dobu tuhle úžasnou báseň? Vlastně nevím proč, ale vzpomněla jsem si při ní na jednoho krásného kněze...vím, jak to zní, ale měl tak modrý oči...ach jo, maminko, kde se stala chyba?
















Úžasné! Kam se hrabu já. Já chci také takto psát! *propukla v záchvat pláče, jaký umí vytvořit jen zoufalství*