Klamná

22. listopadu 2011 v 12:13 | Berenika
Již dlouho se mi nepovedlo napsat něco ke své soukromé sbírce básní. Teď je tu jedna z těch, jež jsem si kdysi velmi oblíbila, nóny. Nu kdysi... I pár měsíců pro mne teď znamená návrat k minulosti. Všechno je jiné.
Vaše Berenika

Klamná


Do záře hvězd jsi prstýnek
a teplo svojí dlaně
vložil a čekáš na můj vztek
a na slunečné stráně,
jež ve tvém srdci pokryjí
stuhy na květech svatebních.
Prstýnek zlatý v lilii
a na lístcích jen sníh.

Dal jsi mi teplo drahokamu,
v prstýnku slzy a svatbu v klamu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ebolin Ebolin | Web | 22. listopadu 2011 v 12:50 | Reagovat

Ta je krásná. Tak jemná. Taková procítěná. Opravdu je to senzace. Kam se na tuhle básničku hrabou ty mé :-)

PS: krásný blog ;-)

2 Lai Lai | E-mail | Web | 22. listopadu 2011 v 13:07 | Reagovat

Bože, to je geniální! Tvůj neuvěřitelný básnický jazyk ... nejenže dokáže vyjádřit lidské pocity, ale způsob, jakým tak činí, je vysloveně andělský!
Tuto nónu považuji za pravé umění, protože má moc povznést člověka do jakési vyšší sféry poblázněného okouzlení.
Báječný pocit, opájet se sladkostí těch veršů.... Jsou neuvěřitelné! Jako by s takovou lehkostí vyjadřovaly to, čemu mnoho lidí nedokáže dát ani formu pouhých slov!
Mají hloubku, poselství - a mnoho je metaforicky ukryto. Miluji metafory, zejména v básnickém umění.

Jsi zázračný poeta, protože jinak si nedovedu vysvětlit, jak dokážeš dávat dohromady verše, které znějí nenuceně a lehce, jsou jako letmý dotek, ale na duši zanechají bezpochyby hluboký otisk. Jednak proto, že jsou jedinečně krásné, a jednak proto, že v sobě nesou velmi tesknou vzpomínku.

Abych to shrnula... To, co zde obdivuji, nejsou jen sluchu lahodící verše, ale i (a především) to, že vyjádření podobného citu byť prostými slovy je pro většinu lidí nepřekonatelnou překážkou (únavná věta "Nevím, jak to říci / Nedokáži sdělit, co cítím") - a Ty máš přitom dar vyjádřit onen pocit takovým způsobem, že se nad ním doslova TAJÍ DECH.
Neuvěřitelné.

Jen jednu otázku mám ohledně úplně první věty.
"Do záře hvězd jsi prstýnek (...)"
Napadlo mi, zda nemá být vystavěná obráceně: "Do prstýnku jsi záři hvězd (...)", protože jinak ji nedovedu pochopit. Ovšem je možné (ba přímo více než pravděpodobné), že básnickému významu této věty jsem prostě neporozuměla.

3 Berenika Berenika | E-mail | Web | 22. listopadu 2011 v 13:17 | Reagovat

[2]:Vážně jsem se zamilovala do tvých komentářů XD To je asi vše, co řeknu k pochvalám. Nevýslovně mě těší.

"Do záře hvězd jsi prstýnek (...) vložil."
Tak to bylo myšleno. Popravdě každý to asi chápe jinak, nicméně já si při psaní představila prstýnek, v němž se odráží hvězdy. Někde naprosto ztracený v jejich záři. Nepředstavitelné, ale přesně v mém stylu. Prstýnek ve hvězdách. Další význam je asi ve spoutání i lehkosti zmíněného kroužku. Jako kdyby byl ukrytý v záři hvězd. Prvotní nadšení při jeho spatření jako pád hvězdy a ta tíha, přes níž ho mnozí nosí jako honosná krása jen na povrchu, pod níž se ukrývá vybuchující supernova. Ach... Obávám se, že jsem se do toho zapletla jako vždy, když vysvětluji své myšlenky XD

4 Ebolin Ebolin | Web | 22. listopadu 2011 v 13:28 | Reagovat

Děkuji, ale zajímavý asi nebude. Ovšem tahle báseň je opravdu dobrá k zamyšlení. Jako kdybys nám tím něco říkala, ale každý to pochopil úplně jinak....

5 Ebolin Ebolin | Web | 22. listopadu 2011 v 13:36 | Reagovat

To je docela pravda. Já když chci usilovně nějakou tu básničku napsat, nenacházím rýmy ani slova. Ale když mám chvilku, tak o tom ani nevím a píšu :D
No jo, tohle už nikdo nezastaví, je to celý nějaký podivný, ty dnešní věci :-)

6 Ebolin Ebolin | Web | 22. listopadu 2011 v 14:00 | Reagovat

ano, to ano...jestli se ráda vzdaluješ od téhle planety, mohla by si se kouknout sem (tajemna-kakaova.blog.cz) Adminka je vážně skvělá a já na její blog moc ráda chodím. ;-)
PS: neboj, s čokoládou nemá nic společného. Nesnáší chemické výrobky :D

7 Lai Lai | E-mail | Web | 22. listopadu 2011 v 19:36 | Reagovat

[3]: Dobrá, děkuji za vysvětlení.
Mé chápání významu se schodovalo s Tvým vysvětlením (překvapivé :D). Jak tak nad tím přemýšlím, třeba to není ani tak záležitost předepsaného slovosledu jako individuální vyjadřovací styl.

A ... je obdivuhodné, do jaké hloubky až sahá Tvé vnímání.

8 Blangela Blangela | Web | 22. listopadu 2011 v 20:39 | Reagovat

[2]: Abych to schrnula, jak úžasně se dokáže autor rozepsat nad pár řádky, to dokazujeme každý den. Ale je fakt, že to, co děláš, děláš moc dobře.

9 Luboš Luboš | Web | 25. listopadu 2011 v 18:55 | Reagovat

Povedený článek.

10 Illian Illian | 25. listopadu 2011 v 20:42 | Reagovat

Ber, to je opravdu úžasné! Ovšem, mám pocit, že ty poslední dva řádky mají největší sílu! Vážně. Ze začátku je to takové krásné, milé a pak taková…no pecka :-D Lépe to asi vyjádřit neumím. Jednoduše mi nezbývá nic jiného než tě obdivovat, protože je to opravdu nádherné. Je v tom…je v tom něco, co dokážeš dát do básní, příběhů a povídek jenom ty :)
Je pro mě čest s tebou spolupracovat.
Oh, to mi připomnělo Ztracené – nejede mi teď Word, ale neboj, už se začínám hýbat z místa :-)

11 Keta Keta | Web | 26. listopadu 2011 v 14:25 | Reagovat

Nádherné, tvé básně mi už začínaly chybět :-D

12 agrenej agrenej | E-mail | Web | 6. února 2012 v 12:13 | Reagovat

Už jsem si vzpomněl, proč jsem takovou dobu nezavítal na tvůj blog. Vždy, když si myslím, že jsem ve svém básnění udělal pokrok, příjdeš s něčím takovým, úžasným a geniálním, a já se pak nemůžu zbavit pocitu, že jsem se vůbec nezlepšil. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama