I.
Směl tlouci křídly do skleněné klece,
jak by její prázdno zaspalo.
Černá rtuť proudí mu uvnitř srdce,
aby nikdy, němé, nestálo.
II.
Zhasne světlo, zbudou odrazy.
V malé ptačí srdce ostří pronikne.
Zpěv se od výčitek lehce odrazí.
Peří roztěkané, tlukot zanikne.
III.
Vznešená, výjimečná se jeho výřečnost
v těle i s ctností usídlila,
však pro smrt jí v tvoru není dost,
by hladově krví žár ukojila.
IV.
Umlkne stín i tón,
když voda tryská z cév
a jak odbíjí zvon
má slavík modrou krev.
Směl tlouci křídly do skleněné klece,
jak by její prázdno zaspalo.
Černá rtuť proudí mu uvnitř srdce,
aby nikdy, němé, nestálo.
II.
Zhasne světlo, zbudou odrazy.
V malé ptačí srdce ostří pronikne.
Zpěv se od výčitek lehce odrazí.
Peří roztěkané, tlukot zanikne.
III.
Vznešená, výjimečná se jeho výřečnost
v těle i s ctností usídlila,
však pro smrt jí v tvoru není dost,
by hladově krví žár ukojila.
IV.
Umlkne stín i tón,
když voda tryská z cév
a jak odbíjí zvon
má slavík modrou krev.
Author´s note:
Vlastně jsem toto skládala v čekárně u doktorky. To proto tam bude zase tolik depresivních myšlenek xD
















Jak ty to děláš.
Takhle krásně psát. 