Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 19. dubna 2012 v 13:13 | Reagovat

Mám výhodu.
Nepíšu básně, ale poklesslosti.
Ale jinak s tebou souhlasím.

2 Berenika Berenika | E-mail | Web | 19. dubna 2012 v 13:17 | Reagovat

[1]: Souhlas od někoho se skvělými dílky mne vskutku těší, děkuji :-D

3 Lovely-rox Lovely-rox | 19. dubna 2012 v 15:29 | Reagovat

Udělala jsi z tech dvou veršů o dost hezčí verše :-D

4 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | 19. dubna 2012 v 15:49 | Reagovat

ten článek na krásný.cz mě upřímně pobavil. pokud chcete psát básně, musí se ve vašem životě odehrát nějaká zvláštnost, odchod blízkého přítele, nebo SMRT??.??děsivý! O_O  :-D
nebudu psát, že je tvůj článek o dvě stě procent lepší, protože bych ho urážela už pouhým srovnáváním s tou příšerností.
je vidět, že tomu rozhodně rozumíš. už jenom to, že se i v samotném článku vyjadřuješ poeticky je důkazem toho, že básnit umíš (což vim dávno, četla jsem tvý verše). takže žádný takový, že nemáš právo nazývat se básníkem! :-)

5 Berenika Berenika | E-mail | Web | 19. dubna 2012 v 16:36 | Reagovat

[3]: Určitě to zvládneš přeměnit taky. Chce to jen ještě pořádně vypilovat ten cit, ale do té doby prosím nepiš návody nebo se jimi bude někdo řídit a nejsem si jistá, jestli si takový člověk někdy oblíbí poezii :-D

[4]: Dobrý básník dokáže napsat optimistickou báseň. Za touto větou si stojím, protože moc dobře vidím i rozdíl ve svém vlastním starším psaní a nynějším. Ale nejlepší básník, mistr, dokáže city a události propojit tak, že jsou.... Nu prostě mistrovské, jak jinak to říct. Znovu se odvolávám na Shakespearovu Černou dámu. Byl nešťastný a ještě v té době... A přesto z některých sonetů může sálat zamilovanost a i z těch smutných touha po životě.

Jinak velmi děkuji za pochvalu.
Snad se zlepším natolik, abych mohla s klidným srdce sama sebe nazývat básníkem i já ^^

6 Tess Tess | E-mail | Web | 21. dubna 2012 v 22:47 | Reagovat

Milá Bereniko, neznáme se. Každá se pohybujeme v různém okruhu. Píšeme různé věci. Našla jsem tě náhodou.
Za tento článek ti děkuji.
Děkuji ti, protože mi navrátil víru v lidstvo a existenci inteligentních autorů i mimo má obvyklá působiště.
Kromě toho je zajímavý.
Díky ti za to.

7 Lai Lai | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 18:00 | Reagovat

Nejdříve k článku na Krásné - ta bláznivá dívčina si snad ani opovržení nezaslouží, nejmenšího citu není hodna.
Řekla bych, že v jejím případě jde o plody znásilněné Musy, ale faktem jest, že toto nemá s Musou, byť pohaněnou a zmrzačenou, pranic společeného.
Takovíto lidé by si zasloužili někam zamknout s kompletním Shakespearem. Potom mohou tvrdit, že v životě poesii alespoň VIDĚLI. Ale toto, to je urážka pro světovou autorskou obec.
Se sladkým ovocem Shakespearova ducha (a nebo ducha jiného znamenitého autora, začínaje již zmíněným Františkem Hrubínem, pokračuje přes Konstantina Biebla a Gottholdem Ephraimem Lessingem konče) jsou srovnatelny málokteré skvosty naší literatury, ale TOTO, to není ani brak. Hodnotit to měřítkem Shakesperovým je vlastně Mistrova hana.
RÝM té zkázonosně tvořivé hemeži zřejmě zhola nic neříká a cosi mne ponouká k spekulacím, zda vůbec rozumí oněm definicím opsaným ze sešitu literární výchovy (či z podobného zdroje).
Že jí není stydno! Být na jejím místě, hanbila bych se jen pomýšlet na ušlechtilé umění básnické.
Mrzáček mlékoduchý... Přejme jí snad jen ostré a rychlé prozření. Snad by jí neuškodila špetka ponížení, alespoň si bude pamatovat, že nemá strkat nos do věcí vysoko strmících nad její "um".
Dokáže-li něco takového nazvat zpěvořečnictvím, nemá smysl pro hodnoty. Jak pro hodnotu poesie, tak pro hodnutu sebe samé. A to jsou pro uměleckou tvorbu dva zásadní předpoklady. "Dvojsloupí" vznášející klenbu euforických výšin poetické ryzosti. Věru hrůza!

Co se týče Tvého článku, ten je přímo úžasný. Obsahuje celou řadu rad k nezplacení - rad erudovaného člověka, znalce, veršotepce.
Tudíž děkuji za zasvěcená doporučení, odvážím-li se někdy psát báseň, určitě se mi budou nesmírně hodit.

Co se týče závěrečných otázek:
a) Nikolivěk, nepíši. Ovšem čtu, v hojném množství. Epigramy, lyriku, denně jednu divadelní hru. Výlučně klasiku. Sama si vůbec netroufám tak vysoko zdvíhat zrak - není v mých skromných možnostech tvořit něco tak nádherného.
b) Sedí. :D Mimochodem, co se tkne toho domnělého pseudonymu, Muammar Kaddáfí měl takovou theorii, podle níž nebyl sir Shakespare Brit, nýbrž Arab žijící v Anglicku a jeho jméno se postupem času z původního "šejk Epír" poangličtilo.
A smím-li se zeptat, Ber, v čím překladu čteš Shakespeara?

8 Lai Lai | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 18:00 | Reagovat

Nejdříve k článku na Krásné - ta bláznivá dívčina si snad ani opovržení nezaslouží, nejmenšího citu není hodna.
Řekla bych, že v jejím případě jde o plody znásilněné Musy, ale faktem jest, že toto nemá s Musou, byť pohaněnou a zmrzačenou, pranic společeného.
Takovíto lidé by si zasloužili někam zamknout s kompletním Shakespearem. Potom mohou tvrdit, že v životě poesii alespoň VIDĚLI. Ale toto, to je urážka pro světovou autorskou obec.
Se sladkým ovocem Shakespearova ducha (a nebo ducha jiného znamenitého autora, začínaje již zmíněným Františkem Hrubínem, pokračuje přes Konstantina Biebla a Gottholdem Ephraimem Lessingem konče) jsou srovnatelny málokteré skvosty naší literatury, ale TOTO, to není ani brak. Hodnotit to měřítkem Shakesperovým je vlastně Mistrova hana.
RÝM té zkázonosně tvořivé hemeži zřejmě zhola nic neříká a cosi mne ponouká k spekulacím, zda vůbec rozumí oněm definicím opsaným ze sešitu literární výchovy (či z podobného zdroje).
Že jí není stydno! Být na jejím místě, hanbila bych se jen pomýšlet na ušlechtilé umění básnické.
Mrzáček mlékoduchý... Přejme jí snad jen ostré a rychlé prozření. Snad by jí neuškodila špetka ponížení, alespoň si bude pamatovat, že nemá strkat nos do věcí vysoko strmících nad její "um".
Dokáže-li něco takového nazvat zpěvořečnictvím, nemá smysl pro hodnoty. Jak pro hodnotu poesie, tak pro hodnutu sebe samé. A to jsou pro uměleckou tvorbu dva zásadní předpoklady. "Dvojsloupí" vznášející klenbu euforických výšin poetické ryzosti. Věru hrůza!

Co se týče Tvého článku, ten je přímo úžasný. Obsahuje celou řadu rad k nezplacení - rad erudovaného člověka, znalce, veršotepce.
Tudíž děkuji za zasvěcená doporučení, odvážím-li se někdy psát báseň, určitě se mi budou nesmírně hodit.

Co se týče závěrečných otázek:
a) Nikolivěk, nepíši. Ovšem čtu, v hojném množství. Epigramy, lyriku, denně jednu divadelní hru. Výlučně klasiku. Sama si vůbec netroufám tak vysoko zdvíhat zrak - není v mých skromných možnostech tvořit něco tak nádherného.
b) Sedí. :D Mimochodem, co se tkne toho domnělého pseudonymu, Muammar Kaddáfí měl takovou theorii, podle níž nebyl sir Shakespare Brit, nýbrž Arab žijící v Anglicku a jeho jméno se postupem času z původního "šejk Epír" poangličtilo.
A smím-li se zeptat, Ber, v čím překladu čteš Shakespeara?

9 Keta Keta | Web | 26. dubna 2012 v 14:30 | Reagovat

Fascinující, nikdy by mě nenapadlo, že se dají psát návody na básnění - ale ty jsi to zvládla dokonale :)

10 Vendy Vendy | Web | 12. května 2012 v 23:41 | Reagovat

Jsem asi blázen se světlem v duši. Protože nepíšu podle pravidel, ale podle toho, co cítím. A jen málokdy veršuji do rýmu, když se mi to nehodí, rým prostě nedám...
Někde jsem četla názor, že báseň bez rýmu není báseň. Nemyslím si to...
Tvůj článek je perfektní. Perfektní rozbor a návod.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.